Rozhodnutí o prominutí úhrady daní z příjmů a příslušenství daní z příjmů z důvodu mimořádné události

12.6.2013, Zdroj: Ministerstvo financíDoba čtení: 7 minut

Ministr financí podle ustanovení § 260 odst. 1 písm. b) zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění...

22/2013 F.z.

Rozhodnutí
o prominutí úhrady daní z příjmů a příslušenství daní z příjmů z důvodu mimořádné události

Ministr financí podle ustanovení § 260 odst. 1 písm. b) zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "daňový řád"), z moci úřední rozhodl

takto:

Poplatníkům daně z příjmů právnických osob a daně z příjmů fyzických osob postiženým povodní nebo záplavou, v jejichž důsledku byl vyhlášen dne 2. června 2013 nouzový stav rozhodnutím vlády České republiky č. 140/2013 Sb., (dále jen "mimořádná událost")

promíjím

1. úhradu daně z příjmů právnických osob za zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, ve kterých došlo k mimořádné události, a to ve výši odpovídající výši skutečné škody vzniklé na majetku poplatníka používaného k činnostem, z nichž plynou příjmy, které jsou předmětem daně, v důsledku mimořádné události na území, pro něž byl vyhlášen nouzový stav; výše skutečné škody musí být doložena posudkem pojišťovny v případě, že je tento majetek pojištěn, není-li pojištěn, posudkem znalce, které poplatník předloží současně s podáním daňového přiznání;
2. úhradu daně z příjmů fyzických osob poměrně připadající na dílčí základy daně z příjmů z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti a z pronájmu podle ustanovení § 7 a § 9 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o daních z příjmů"), nesnížené o nezdanitelné části základu daně a položky odčitatelné od základu daně za zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, ve kterých došlo k mimořádné události, a to ve výši odpovídající výši skutečné škody vzniklé na majetku poplatníka používaného k činnostem, z nichž plynou příjmy podle ustanovení § 7 nebo § 9 zákona o daních z příjmů, v důsledku mimořádné události na území, pro něž byl vyhlášen nouzový stav; výše skutečné škody musí být doložena posudkem pojišťovny v případě, že je tento majetek pojištěn, není-li pojištěn, posudkem znalce, které poplatník předloží současně s podáním daňového přiznání;
3. příslušenství daně z příjmů fyzických osob vzniklé v důsledku pozdní úhrady zálohy na daň z příjmů fyzických osob podle ustanovení § 38a zákona o daních z příjmů, jejíž splatnost nastane ode dne vyhlášení nouzového stavu do 31. prosince 2013;
4. příslušenství daně z příjmů fyzických osob a daně z příjmů právnických osob vzniklé v důsledku pozdní úhrady daně z příjmů fyzických osob nebo daně z příjmů právnických osob, jejichž původní den splatnosti nastane ode dne vyhlášení nouzového stavu, je-li poplatníkovi povoleno posečkání úhrady této daně v důsledku mimořádné události a poplatník tuto daň zaplatí do 31. října 2013.

 

 

Odůvodnění:

V období od 2. června 2013 došlo k rozsáhlým povodním a záplavám na území Jihočeského kraje, Plzeňského kraje, Středočeského kraje, Libereckého kraje, Královehradeckého kraje, Ústeckého kraje a hlavního města Prahy, pro která byl vládou vyhlášen nouzový stav rozhodnutím vlády České republiky č. 140/2013 Sb. Za účelem zmírnění dopadů této mimořádné události se rozhodl ministr financí využít své pravomoci podle ustanovení § 260 odst. 1 písm. b) daňového řádu a zcela nebo zčásti prominout postiženým poplatníkům úhradu daně z příjmů fyzických osob a daně z příjmů právnických osob za zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, ve kterých došlo k mimořádné události, a dále příslušenství daně z příjmů vztahující se k zálohám na daň z příjmů fyzických osob a příslušenství daně z příjmů související s pozdní úhradou daně z příjmů fyzických osob a daně z příjmů právnických osob, jejichž původní den splatnosti nastane ode dne vyhlášení nouzového stavu.

S ohledem na to, že institut prominutí daně lze vztáhnout pouze plošně na všechny daňové subjekty, jichž se důvod prominutí týká, je nutné podmínky prominutí nastavit dostatečně obecně, ale zároveň spravedlivě. Proto se výše promíjené úhrady daně stanovuje s ohledem na výši způsobené škody na majetku používaném k dosahování zdanitelných příjmů. Výše prominuté úhrady daně je tak úměrná skutečné škodě na majetku, která poplatníkovi v důsledku povodní a záplav vznikla.

V případě daně je prominuta toliko úhrada této daně. Prominutí se tak dotýká pouze toho, co je poplatník povinen uhradit, nikoli toho, co je…