Otestujte se v oblasti benefitů.
1. Zaměstnavatelé se mohou rozhodnout, jestli je pro ně výhodnější (jednodušší) benefity poskytovat zaměstnancům v penězích nebo v nepeněžní formě, neboť daňové posouzení je shodné.
a) Ano, jen je podmínkou, aby pravidla byla uvedena ve vnitropodnikové směrnici.
b) Ano, u většiny benefitů je nerozhodné, v jaké formě jsou poskytovány. Existuje však několik omezení, například nealkoholické nápoje musí zakoupit pouze zaměstnavatel.
c) Ne, kritéria pro jednotlivé benefity jsou různá, zpravidla je podmínkou nepeněžní forma.
2. Zaměstnavatel vyplatil zaměstnanci čtvrtletní prémie za vykonanou práci: předal zaměstnanci platební kartu pro čerpání částky 10 000 Kč s tím, že zaměstnanec si sám rozhodne do tří měsíců od převzetí, jak ji použije. Jedná se o benefit?
a) Ne, u zaměstnavatele se zaúčtuje provozní záloha, která není předmětem daně podle § 6 odst. 7 písm. c) ZDP, a zúčtuje se následně podle skutečného využití.
b) Ano, jedná se benefit, pro zaměstnance je osvobozen od závislé činnosti podle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP. U zaměstnavatele se jedná o nedaňový náklad.
c) Ne, zaměstnanec obdržel odměnu za vykonanou práci, jedná se o zdaněný příjem ze závislé činnosti podle § 6 ZDP.
3. Pan Nováček obdržel od zaměstnavatele poukaz do fitness centra ve zdravotnickém zařízení v hodnotě 11 000 Kč pro sebe a rodinné příslušníky. Jde o benefit, který bude osvobozen od daně z příjmů ze závislé činnosti?
a) Ne, benefit je určen pouze pro zaměstnance, nikoliv rodinné příslušníky.
b) Ano, skutečně jde o benefit pro pana Nováčka a jen jeho rodinu, osvobozený od daně.
c) Ne, částka je více než limit 10 000 Kč, proto nemůže být osvobozena od daně.
4. Pan Nováček měl v jednom kalendářním měsíci k dispozici referentské vozidlo (nejedná se o nízkoemisní vůz), které může podle smlouvy používat pro soukromé i služební účely. Ale po celý měsíc ho využil jen pro služební účely. Jak se tato skutečnost projeví ve mzdě za tento kalendářní měsíc?
a) Auto nebylo, ač mohlo být, využíváno pro soukromé účely. Proto se nic nezdaňuje v závislé činnosti, neřeší se spotřeba PHM (poměrnou částí na služební a soukromé atd.).
b) Bude zvýšena závislá činnost o 0,5 % vstupní ceny, neboť vůz se využil jen pro služební účely. Proto se stanoví dodanění v závislé činnosti pouze v této výši.
c) Bude zvýšena závislá činnost pana Nováčka o 1 % vstupní ceny osobního automobilu.
5. Pan Novotný studuje soukromou VŠ ekonomickou. Pracuje u svého zaměstnavatele na pozici vedoucího výroby. Je možné toto studium uznat jako benefit osvobozený od daně, když zaměstnavatel hradí VŠ fakturovanou částku? A současně jako daňový náklad zaměstnavatele?
a) Ne, jelikož jde o soukromé aktivity pana Novotného: celá částka automaticky patří do příjmů ze závislé činnosti a u zaměstnavatele je vždy nedaňovým nákladem.
b) Ano, pokud to vyplývá z pracovní smlouvy aj. dohody s panem Novotným týkající se jeho pracovního zařazení.
c) Uznáme jen 50 % vynaložených nákladů, to platí i úpravu dílčího daňového základu podle § 6 ZDP, tj. pro závislou činnost.
6. Právnická osoba se rozhoduje, jak může optimalizovat poskytování nejobvyklejšího benefitu, závodního stravování. Zkoumá, zda při provozování vlastního stravovacího zařízení budou náklady na tento benefit uznány?
a) Je tomu tak, daňové náklady jsou uznány, ale pouze do výše příjmů a každé takové zařízení se posuzuje samostatně.
b) Ano, skutečně se uznávají standardní daňové náklady u zařízení závodního stravování, které může být i v daňové ztrátě.
c) Nikoliv, všechny náklady nejsou uznány, neboť jde o zařízení pro benefity, resp. pro uspokojování potřeb zaměstnanců podle viz § 25 odst. 1 písm. k) ZDP.
7. Recepční paní Novotná dostává pravidelně měsíčně částku 200 Kč na udržování oblečení, nejsou určeny žádné doplňující podmínky (pouze existence směrnice). Bude tato částka zdaněna u paní Novotné? A jde o daňové náklady u zaměstnavatele?
a) Částka 200 Kč musí být dodaněna v závislé činnosti, protože nejde o pracovní stejnokroj a příspěvek je poskytnut v peněžní formě. Proto se u zaměstnavatele jedná o nedaňový náklad.
b) Částka 200 Kč nemusí být dodaněna u paní Novotné, nevadí, že nejde o stejnokroj, ale u zaměstnavatele jde současně o nedaňový náklad.
c) Jde o příjem vyjmutý ze závislé činnosti a daňový náklad zaměstnavatele, odpovídá-li to směrnici.
8. Pan Novosad se rozhodl řešit problém s prací a využil nabídky na přestěhování, resp. svůj byt si ponechal, ale pracuje v novém působišti, vzdáleném jen 50 km. Ubytování v podnikovém zařízení ve výši 5 000 Kč…
