Následující text Vás upozorní na limity, které v tomto případě stanoví zákoník práce.
Obecnou odpovědnost zaměstnance za škodu upravuje zákoník práce v § 250. Existují ale také zvláštní druhy odpovědnosti, kterými jsou:
- odpovědnost za nesplnění povinnostik odvrácení škody (§ 251 ZP),
- odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat (§ 252 až § 254 ZP),
- odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů (§ 255 a § 256 ZP).
Škoda způsobená vyrobením zmetku již není v zákoníku práce speciálně upravena, ale podlého ustanovením o obecné odpovědnosti zaměstnance za škodu.
V případě odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů zákoník práce upravuje institut – dohodu o odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů – předměty, jejichž cena převyšuje 50 000 Kč, mohou být svěřeny zaměstnanci jen na základě této dohody (nestačí písemné potvrzení).
Zaměstnanec podle § 250 zákoníku práce odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Předpoklady odpovědnosti zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli jsou:
- porušení konkrétní povinnosti stanovené právním předpisem při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním,
- vznik škody (majetkové újmy vyčíslitelné v penězích),
- příčinná souvislost mezi porušením povinnosti a vzniklou škodou,
- zavinění zaměstnance (úmysl nebo nedbalost).
Zaměstnavatel je povinen prokázat zaměstnancovo zavinění vzniku škody. Výjimku z tohoto pravidla tvoří případy, kdy:
- zaměstnanec převzal svěřený předmět (předměty) na písemné potvrzení nebo na základě dohody o odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů a došlo k jeho ztrátě,
- zaměstnanec uzavřel písemnou dohodu o odpovědnosti za schodek na svěřených hodnotách,…