dnes je 19.3.2024

Input:

Sazby daně z příjmů u fyzických a právnických osob

12.3.2024, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 17 minut

3.2 Sazby daně z příjmů u fyzických a právnických osob

RNDr. Ivan Brychta

Sazba daně je (v našem případě) procentní částka, kterou se vynásobí základ daně, v některých případech daně snížený o nezdanitelné částky nebo o odčitatelné položky a příslušným způsobem zaokrouhlený, a vypočte se tak daňová povinnost (kterou lze za určitých podmínek ještě snížit o slevy na dani).

Právní úprava

Právní úprava
Zákon o daních z příjmů upravuje daňové sazby a způsob zdanění v:

  • §§ 16 až 16ab ZDP pro fyzické osoby,

  • § 21 ZDP pro právnické osoby,

  • § 36 ZDP při použití tzv. zvláštní sazby daně,

  • § 38h ZDP pro zdanění měsíčních záloh ze závislé činnosti u fyzických osob,

  • § 37 ZDP odkazujícím na zdanění na základě mezinárodních smluv.

Způsoby zdanění

Zdanění fyzických a právnických osob v České republice probíhá obvykle některým ze tří různých způsobů zdanění:

  • Zdanění v obecném základu daně je nejběžnějším způsobem zdaňování příjmů fyzických a právnických osob. Takové zdanění se děje prostřednictvím daňového přiznání, příp. u zaměstnanců toto provádí jeho zaměstnavatel skrze měsíční odvody z mezd a na základě žádosti zaměstnance i v rámci tzv. ročního zúčtování. Speciální variantou tohoto způsobu zdanění může být u podnikajících fyzických osob paušální daň, jsou-li poplatníky v paušálním režimu.

  • Zdanění zvláštní sazbou daně vybíranou srážkou (často označované jako zdanění srážkovou daní) provádí u vybraných příjmů místo poplatníka subjekt, který mu takový příjem vyplácí a který je označován jako plátce. Nejčastěji to je zaměstnavatel u vybraných příjmů zúčtovaných zaměstnancům anebo obchodní korporace vyplácející svým společníkům podíly na zisku. Zásadním rysem je, že se musí jednat o zdroj příjmů z tuzemska a odvedená srážková daň je (až na výjimky) konečnou, tudíž se v takovém případě nemusí podávat daňové přiznání. Aplikuje se tak zejména v situacích, kdy chce mít správce daně jistotu, že příjem bude zdaněn, např. při vybraných příjmech vyplácených nerezidentům.

  • Zdanění v samostatném základu daně je umožněno pro vybrané druhy příjmů plynoucích ze zdrojů v zahraničí pro vybrané druhy příjmů, které - pokud jsou z tuzemských zdrojů - podléhají zdanění zvláštní sazbou daně vybíranou srážkou. Důvodem je zabránění vyššímu zdanění, pokud by takový příjem musel být zdaněn v obecném základu daně kvůli tomu, že plyne ze zdrojů v zahraničí, kdy nelze aplikovat zdanění srážkovou daní. Zdanění v samostatném základu daně je nutné řešit podáním daňového přiznání, ale jak fyzické, tak právnické osoby oddělují výpočet od výpočtu zdanění v obecném základu daně, protože pro samostatný základ daně se aplikují jiné daňové sazby.

  • Vybrané právnické osoby mohou být navíc poplatníky tzv. daně z neočekávaných zisků, která se vybírá v určitých případech ze zisků dosažených v částech zdaňovacích období spadajících do kalendářních roků 2023 až 2025. Jde (podle úpravy v § 21 odst. 5 ZDP) o samostatnou daň z příjmů právnických osob. Této - svým způsobem mimořádné dani, někdy označované i jako válečná daň, se věnuje samostatně závěr tohoto textu.

  • Další daní, kterou mohou být zatíženy větší právnické osoby, je tzv. dorovnávací daň, která byla na základě implementace směrnice Rady EU 2022/2523 implementována do českého práva zákonem č. 416/2023 Sb., o dorovnávacích daních pro velké nadnárodní skupiny a velké vnitrostátní skupiny, účinným od 31. 12. 2023. Této svým způsobem výjimečné mezinárodní dani se ale podrobně věnovat nebudeme. Pouze doplňme, že se může týkat takových společností působících v EU, které jsou součástí skupin s konsolidovaným příjmem alespoň 750 000 000 EUR, pokud by jejich zdanění nedosáhlo 15 % efektivní daně z příjmů.

Fyzické osoby

Sazba daně z příjmů fyzických osob pro zdanění v obecném základu daně, která byla od roku 2008 do roku 2020 označovaná jako "jednotná daň", je ve výši 15 %. Počínaje rokem 2021 se zdanění rozdělilo na dvě pásma a k 15% sazbě (I. pásmo zdanění) přibyla ještě sazba 23 % (II. pásmo). Daň se určí ze základu daně sníženého o nezdanitelnou část základu daně (§ 15 ZDP) a o odčitatelné položky od základu daně (§ 34 ZDP), blíže viz text Odčitatelné položky od základu daně, zaokrouhleného na celé stokoruny dolů, a to jako součet součinů příslušné části základu daně a sazby pro tuto část základu daně (čili jako součet daní vypočtených pro každé pásmo samostatně).

Hranice pro II. pásmo

Hranicí, od které se aplikovalo II. pásmo, byla v letech 2021 až 2023 částka převyšující 48násobek průměrné mzdy (resp. 4násobek v případě měsíčního zdanění příjmů ze závislé činnosti). Počínaje rokem 2024 se aplikuje sazba pro II. pásmo již od 36násobku průměrné mzdy (resp. 3násobku v případě měsíčního zdanění příjmů ze závislé činnosti). Z porovnání částek pro rok 2023 s rokem 2024, které ukazuje následující tabulka, plyne, že fyzickým osobám s vyššími příjmy se v důsledku změny pro rok 2024 zvýší daňové zatížení:

rok hranice "roční" hranice "měsíční" 
2023  1 935 552 Kč  161 296 Kč  
2024 1 582 812 Kč 131 901 Kč 

Příklad
Předpokládejme, že základ daně fyzické osoby po snížení o nezdanitelné části a odčitatelné položky činil 1 990 691 Kč. Nejprve zaokrouhlíme základ daně na celé stokoruny dolů, tj. na 1 990 600 Kč, a poté daň vypočteme takto:

  • Pro rok 2023, kdy je 48násobek průměrné mzdy 1 935 552 Kč, počítáme: 1 935 552 x 0,15 + (1 990 600 - 1 935 552) x 0,23 = 290 332,80 + 12 661,04 = 302 993,84. Po zaokrouhlení na celé koruny nahoru bude daň 302 994 Kč.

  • Pro rok 2024, kdy je 36násobek průměrné mzdy 1 582 812 Kč, počítáme: 1 582 812 x 0,15 + (1 990 600 1 582 812) x 0,23 = 237 421,80 + 93 791,24 = 331 213,04. Po zaokrouhlení na celé koruny nahoru a před aplikací případných slev na dani a daňového zvýhodnění bude daň 331 214 Kč.

Pozor!
Od roku 2021 se již neaplikuje tzv. solidární zvýšení daně (které činilo 7 % z kladného rozdílu mezi součtem vybraných příjmů fyzické osoby a 48násobkem průměrné mzdy) ani výpočet daně u příjmů ze závislé činnosti na principu superhrubé mzdy (tj. hrubé mzdy zvýšené o pojistné na sociální a zdravotní pojištění hrazené z takových příjmů zaměstnavatelem).

Paušální daň

Počínaje rokem 2021 může mít fyzická osoba za určitých podmínek stanovenu paušální daň. Předpokladem je, že fyzická osoba plní kritéria pro vstup do paušálního režimu, vymezeného v § 2a ZDP, a svým oznámením správci daně do tohoto paušálního režimu vstoupila. Oznámení je třeba podat u již podnikajících osob do 10. 1. běžného kalendářního roku, u nově začínajících podnikatelů nejpozději do dne zahájení jejich samostatné činnosti. Kvůli rozdělení paušální daně do tří pásem od roku 2023 je třeba také v spolu s oznámením o vstupu sdělit správci daně příslušné paušální pásmo (pro již podnikající osoby podle výsledku předchozího roku).

Přehled pásem paušálního režimu v návaznosti na rozhodné příjmy:

Pásmo Limit pro rozhodné příjmy  
1. ≤ 1 000 000 Kč bez rozlišení, nebo> 1 000 000 Kč a ≤ 1 500 000 Kč, z toho alespoň 75% tvoří příjmy P80 nebo P60> 1 500 000 Kč a ≤ 2 000 000 Kč, z toho alespoň 75% tvoří příjmy P80  
2. > 1 000 000 Kč a ≤ 1 500 000 Kč bez rozlišení> 1 500 000 Kč a ≤ 2 000 000 Kč, z toho alespoň 75% tvoří příjmy P80 nebo P60  
3. > 1 500 000 Kč a ≤ 2 000 000 Kč bez rozlišení  

Pod zkratkou P80 v tabulce rozumíme příjmy, k nimž lze uplatnit výdaje ve výši 80 % z příjmů, tj. ze živnosti řemeslné, zemědělské výroby a vodního nebo lesního hospodaření, a pod zkratkou P60 příjmy, k nimž lze uplatnit výdaje ve výši 60 % z příjmů, tj. z ostatních živností (neřemeslných).

V paušálním režimu pak fyzická osoba zůstává trvale až do okamžiku, kdy dobrovolně nebo při nesplnění podmínek oznámí správci daně ukončení paušálního režimu. Za každý měsíc, kdy je v paušálním režimu, je povinna (vždy do 20. dne běžného měsíce) hradit zálohu na paušální daň společně s částkou zálohy na zdravotní a sociální pojištění ve výši podle daného pásma.

Osoba v paušálním režimu bude mít daň rovnou paušální dani v tom roce, kdy splní podmínky v § 7a ZDP. V takovém případě nepodává daňové přiznání a nebude ani nic doplácet, protože paušální daň uhradila formou záloh v průběhu roku (výše zálohy je podle pásem 100 Kč / 4 963 Kč / 9 320 Kč pro každý měsíc, ve kterém byla povinnost hradit zálohu, takže paušální daň nepřevýší 1 200 Kč / rok pro 1. pásmo, 59 556 Kč / rok pro 2. pásmo a 111 840 Kč / rok pro 3. pásmo).

Samostatný základ daně fyzické osoby

Princip zdanění vybraných příjmů ze zdrojů v zahraničí v samostatném základu daně byl u fyzických osob znovu nastaven od roku 2021 (po více jak 14 letech) v důsledku zavedení dvoupásmového zdaňování příjmů v obecném základu. Daň je pro samostatný základ daně stanovena na 15 % a také okruh příjmů, které mohou být takto zdaněny, se neliší od úpravy pro právnické osoby uvedené v § 20b odst. 1 ZDP (viz podrobněji dále v textu). Odlišnost u fyzických osob ale je:

  • Jde-li o příjmy patřící do samostatné činnosti (uváděné v § 7 odst. 14 ZDP), je jejich zdanění v samostatném základu daně povinné. Takovými příjmy budou příjmy převzaté z veřejné obchodní společnosti jejím společníkem nebo z komanditní společnosti jejím komplementářem, které se u fyzické osoby zdaňují v rámci samostatné činnosti (§ 7 odst. 1 písm. d) ZDP), a to v případě, jde-li o příjmy, které by patřily do samostatného základu daně právnických osob podle § 20 odst. 1 ZDP. Vzhledem k tomu, že příjmy podle § 7 ZDP, jsou-li zdaněny v samostatném základu daně, nepodléhají odvodům sociálního ani zdravotního pojištění, zákonodárce neumožnil fyzické osobě, aby se rozhodla, zda je dát do samostatného základu daně anebo zda zdanit v obecném základu.

  • Jde-li o příjmy patřící do příjmů z kapitálového majetku (uváděné v § 8 odst. 8 ZDP) nebo do ostatních příjmů (uváděné v § 10 odst. 10 ZDP), je možnost se rozhodnout, zda zahrnout takové příjmy do samostatného základu daně nebo nikoliv. Důvodem pro zahrnutí do samostatného základu daně je zdanění 15% sazbou daně, které bude jistě nižší, než kdyby byla aplikována v obecném základu 23% daň. Pokud jsou ale příjmy fyzické osoby natolik nízké, že aplikace 23% daně v obecném základu daně nehrozí, je jednodušší zdanit vše v obecném základu daně. Má-li fyzická osoba více příjmů, které by bylo možné zdanit v samostatném základu daně, musí postupovat u všech těchto příjmů jednotně (čili nemůže některé zdanit v obecném a jiné v samostatném základu daně).

Příklad
Pan Ludvík měl v roce 202X následující příjmy ke zdanění:

  • ze závislé činnosti (§ 6 ZDP) příjem 500 000 Kč,

  • ze samostatné činnosti (§ 7 ZDP) v rámci svého podnikání byl dílčí základ daně 1 200 000 Kč (příjmy po snížení o odpovídající výdaje) a

  • jako ostatní příjem obdržel vypořádací podíl při zániku své účasti ve slovenském s.r.o. ve výši 2 000 000 Kč; nabývací cena podílu pana Ludvíka byla 200 000 Kč.

Celkově má pan Ludvík ke zdanění 3 500 000 Kč (500 000 Kč podle § 6 ZDP, 1 200 000 Kč podle § 7 ZDP a 1 800 000 Kč podle § 10 ZDP), je tedy zřejmé, že pokud by vše zahrnul do obecného základu daně, zdanil by i část ostatních příjmů 23% sazbou daně. Pan Ludvík se proto rozhodl, že: částku 1 800 000 Kč z vypořádacího podílu (po snížení o nabývací cenu) zahrne do samostatného základu daně a zdaní ji tak 15% sazbou daně.

Pozor!
K předchozímu příkladu doplňme, že pro zdanění v samostatném základu daně se využije příloha č. 4 daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob.

Právnické osoby

Sazba daně z příjmů právnických osob v obecném základu daně se aplikuje na základ daně určený podle § 20 ZDP a snížený o položky podle § 34 a § 20 odst. 7 a 8 ZDP, který se zaokrouhluje na celé tisícikoruny dolů.

Vývoj sazeb daně od roku 2008

1. 1.–31. 12. 2008 1. 1.–31. 12. 2009 1. 1. 2010–31. 12. 2023 od 1. 1. 2024 
21 % 20 % 19 % 21 % 

Pro určení

Nahrávám...
Nahrávám...