dnes je 29.3.2024

Input:

Převod podílu v obchodní korporaci - právní, účetní a daňový pohled

15.12.2015, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 21 minut

2015.2526.4
Převod podílu v obchodní korporaci – právní, účetní a daňový pohled

Ing. Jiří Vychopeň

VYŠLO V ČÍSLE 2526/2015

Podle § 31 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále jen "ZOK") obecně platí, že účast společníka v obchodní korporaci a práva a povinnosti z této účasti plynoucí představuje podíl.

Obchodní společnosti a družstva

Obchodními korporacemi se rozumí obchodní společnosti a družstva, přičemž podle § 1 ZOK jsou:

1. obchodními společnostmi:

a) osobní společnosti (veřejná obchodní společnost nebo komanditní společnost),

b) kapitálové společnosti (společnost s ručením omezeným nebo akciová společnost),

c) evropská společnost a evropské hospodářské zájmové sdružení,

2. družstvy:

a) družstvo,

b) evropská družstevní společnost.

Určení výše podílu

Výše podílu společníka ve společnosti s ručením omezeným se určuje podle poměru jeho vkladu na tento podíl připadající k výši základního kapitálu. Podle § 133 ZOK ale může společenská smlouva určit i jiný způsob stanovení výše podílu ve společnosti s ručením omezeným. Výše podílu každého společníka se zapisuje do obchodního rejstříku.

Výše podílu společníka (akcionáře) v akciové společnosti se odvíjí od počtu akcií a jejich jmenovité hodnoty. Podle § 261 ZOK mohou mít akcie téže společnosti různou jmenovitou hodnotu.

Podle výše podílu se jednotlivým společníkům určuje např.:

  • výše podílu na zisku (viz § 161 odst. 1 ZOK),

  • výše vypořádacího podílu při zániku účasti společníka v obchodní korporaci za jejího trvání jinak než převodem podílu (viz § 36 odst. 4 ZOK),

  • výše podílu na likvidačním zůstatku při zániku obchodní korporace (viz § 38 odst. 1 ZOK).

Výše podílu také ovlivňuje rozsah případné příplatkové povinnosti společníka, pokud společenská smlouva neurčí jinak (viz § 162 ZOK).

Podle § 32 ZOK může mít každý společník pouze jeden podíl v téže obchodní korporaci; to ale neplatí pro účast v kapitálové společnosti a pro podíl komanditisty v komanditní společnosti.

Znamená to, že v případě veřejné obchodní společnosti může mít každý společník pouze jeden podíl v téže společnosti. Podle ustanovení § 97 odst. 2 ZOK jsou v případě veřejné obchodní společnosti podíly společníků stejné, pokud není ve společenské smlouvě dohodnuto jinak. Také v případě družstva platí, že každý člen může mít pouze jeden družstevní podíl (viz § 595 odst. 2 ZOK).

Druhy podílů

Podle § 135 ZOK může společník společnosti s ručením omezeným vlastnit více podílů, a to i různého druhu (různé druhů podílů a jejich obsah se určí ve společenské smlouvě). Podíl, se kterým nejsou spojena žádná zvláštní práva a povinnosti, je podílem základním. Podíly, s nimiž jsou spojena zvláštní práva a povinnosti, jsou podíly zvláštními (např. podíl, s nímž je spojena povinnost společníka přispět na vytvoření vlastního kapitálu peněžitými prostředky nad společníkův vklad – tzv. "příplatková povinnost").

Příklad

Příklad 1:

Společnost s ručením omezeným vytvořila na základě společenské smlouvy, podle které se při výplatě zisku rozdělí dvě třetiny zisku mezi společníky mající zvláštní prioritní podíl rovným dílem a zbývající třetina zisku se rozdělí mezi všechny společníky poměrně podle výše jejich vkladu do základního kapitálu, dva druhy podílů:

1. základní podíl (s tímto podílem nejsou spojena žádná zvláštní práva ani povinnosti),

2. zvláštní prioritní podíl, se kterým je spojeno právo na přednostní výplatu zisku.

Kmenový list

V kapitálových společnostech může být podíl představován cenným papírem nebo zaknihovaným cenným papírem. To se týká zejména akciových společností, ale s určitými omezeními to platí i pro společnosti s ručením omezeným, ve kterých může být podíl představován kmenovým listem, pokud tak určí společenská smlouva. Podle § 137 ZOK je kmenový list cenným papírem na řad (jedná se o obdobu akcií, které vydávají akciové společnosti), avšak kmenový list může být vydán jen k takovému podílu, jehož převoditelnost není omezena nebo podmíněna. Přitom platí, že kmenový list nelze vydat jako zaknihovaný cenný papír a nelze jej veřejně nabízet ani přijímat k obchodování na veřejném trhu.

Příklad

Příklad 2:

Společnost s ručením omezeným má ve společenské smlouvě stanoveno pravidlo, že k převodu podílu na jiného společníka nebo na třetí osobu může dojít pouze se souhlasem valné hromady. S ohledem na ustanovení § 137 ZOK nemůže být podíl v této společnosti s ručením omezeným představován kmenovým listem.

Seznam společníků

Podle § 139 ZOK musí společnosti s ručením omezeným vést seznam společníků, do kterého se zapisují i údaje o podílech jednotlivých společníků (zejména výše podílu společníka a jemu odpovídající výše vkladu, počet hlasů náležející k podílu, v případě vytvoření různých druhů podílů se uvede i konkrétní označení druhu podílu). Je-li s podílem spojena, zapíše se do seznamu společníků i tato "příplatková" povinnost, bude-li určena. U podílů, ke kterým společnost s ručením omezeným vydala kmenové listy, se v seznamu společníků zapisuje poznámka o vydání kmenového listu s uvedením čísla kmenového listu.

V akciových společnostech, které vydávají akcie na jméno, se údaje o akciích (označení druhu akcie a její jmenovitá hodnota) zapisují do seznamu akcionářů.

Podíl v obchodní korporaci může být i ve spoluvlastnictví více osob. Je-li ve spoluvlastnictví podíl v obchodní společnosti, jsou spoluvlastníci společným společníkem a podíl spravuje vůči obchodní společnosti jen správce společné věci. Je-li ve spoluvlastnictví podíl v družstvu, jsou spoluvlastníci společnými členy a podíl vůči družstvu spravuje správce společné věci, kterým může být jen jeden ze spoluvlastníků (pokud jsou spoluvlastníky podílu v družstvu manželé, může podíl vůči družstvu spravovat kterýkoliv z nich). Podle § 597 ZOK ale mohou stanovy družstva vyloučit, aby byl družstevní podíl ve spoluvlastnictví.

Podíl v účetnictví společníka

Podíl v obchodní korporaci je v účetnictví společníka veden na příslušném účtu dlouhodobého finančního majetku v účtové skupině 06. Základní postupy při oceňování a účtování o podílech v obchodních korporacích jsou stanoveny v Českém účetním standardu pro podnikatele č. 014 – Dlouhodobý finanční majetek.

Podle bodu 5.3. uvedeného účetního standardu se k cenným papírům a podílům vedou analytické účty minimálně podle jejich druhů, a dále podle emitentů a jmenovitých hodnot, popřípadě podle měn, na které cenné papíry a podíly znějí.

Podle bodu 3.2. uvedeného účetního standardu se cenné papíry a podíly oceňují pořizovací cenou (včetně ážia); jsou-li však cenné papíry a podíly nabyty protihodnotou za nepeněžitý vklad vložený do obchodní korporace, základem jejich ocenění u vkladatele je zůstatková (účetní) cena nepeněžitého vkladu v obchodní korporaci. Tato zůstatková (účetní) cena se zvyšuje o daň z přidané hodnoty, pokud zákon o dani z přidané hodnoty považuje tento vklad za zdanitelné plnění [podle § 13 odst. 4 písm. e) a § 14 odst. 3 písm. d) ZDPH se za zdanitelné plnění považuje vložení nepeněžitého vkladu do obchodní korporace ve hmotném nebo nehmotném majetku, pokud vkladatel při nabytí majetku uplatnil u tohoto majetku nebo u jeho části odpočet daně, s výjimkou vložení hmotného majetku, který je součástí vkladu obchodního závodu].

Pokud by účetní cena vkladu, s ohledem na závazky přecházející současně s vkladem, dosáhla záporných hodnot, je na účtech cenných papírů a podílů nulové ocenění a rozdíl je zúčtován do výnosů (cenný papír a podíl je účtován na podrozvahových účtech).

Podle § 27 odst. 7 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále "ZoÚ"), může být podíl v obchodní korporaci, který představuje účast v ovládané osobě nebo v osobě pod podstatným vlivem, oceněn ekvivalencí (tj. protihodnotou vlastního kapitálu); jestliže účetní jednotka použije tento způsob ocenění, je povinna jej použít pro ocenění všech takových podílů (zpravidla se jedná o podíly představující nejméně 20 % hlasovacích práv).

Zánik účasti v obchodní korporaci převodem podílu

Účast v obchodní korporaci může zaniknout několika způsoby. Jedním z nich je převod podílu na jiného společníka nebo na třetí osobu. Převod podílu je zpravidla úplatný a lze jej uskutečnit na základě kupní smlouvy, může být ale i bezúplatný (v tom případě k němu dochází na základě darovací smlouvy).

V případě akciové společnosti může společník (akcionář) ukončit svoji účast v této obchodní společnosti úplatným nebo bezúplatným převodem akcií. V případě zaknihovaných akcií a akcií na jméno může být převoditelnost akcií omezena (nikoliv však vyloučena) stanovami, např. tak, že převoditelnost těchto akcií bude podmíněna souhlasem některého orgánu akciové společnosti.

Podle § 116 ZOK je zakázán převod podílu společníka ve veřejné obchodní společnosti (podle ustanovení § 43 odst. 1 ZOK nelze podíl společníka veřejné obchodní společnosti ani rozdělit).

Převod družstevního podílu není podle § 598 ZOK přípustný, je-li podle stanov podmínkou členství pracovní poměr člena k družstvu; to neplatí, je-li nabyvatel nebo dědic družstevního podílu již zaměstnancem družstva nebo se jím stane. Podle § 599 ZOK je převod družstevního podílu možný jen na osobu, která se podle ustanovení tohoto zákona nebo stanov může stát členem družstva. Podle § 600 ZOK může člen družstva převést svůj družstevní podíl na jiného člena, pokud to stanovy družstva nezakazují, a na osobu, která není členem, pokud to stanovy připouštějí. Stanovy mohou převod družstevního podílu podmínit souhlasem představenstva, jenž nelze změnit ani odvolat.

Převod podílu mezi společníky společnosti s ručením omezeným je v zásadě možný bez jakýchkoliv omezení. Podle § 207 ZOK může ale společenská smlouva podmínit převod podílu mezi společníky souhlasem některého z orgánů společnosti (tj. valné hromady nebo dozorčí rady, případně jednatele). Pokud společenská smlouva podmiňuje převod podílu mezi společníky souhlasem některého z orgánů společnosti s ručením omezeným, nabude smlouva o převodu podílu účinnosti teprve tehdy, až bude ze strany příslušného orgánu společnosti udělen souhlas s tímto převodem. S ohledem na ustanovení § 172 odst. 1 ZOK je nezbytné, aby souhlas s převodem podílu mezi společníky vyslovila dvoutřetinová většina hlasů všech společníků, přičemž toto rozhodnutí valné hromady musí být osvědčeno notářským zápisem.

Příklad

Příklad 3:

Společnost s ručením omezeným má ve společenské smlouvě stanoveno, že převod podílu na jiného společníka je možný jen se souhlasem valné hromady. Dne 21. 9. 2015 byla uzavřena smlouva o převodu podílu mezi společníkem A jako převodcem a společníkem B jako nabyvatelem. Dne 26. 10. 2015 vyslovila valná hromada dvoutřetinovou většinou hlasů všech společníků souhlas s tímto převodem podílu a téhož dne bylo toto rozhodnutí valné hromady osvědčeno notářským zápisem. Smlouva o převodu podílu v tomto případě nabyla účinnosti dne 26. 10. 2015.

Převod podílu ve společnosti s ručením omezeným na třetí osobu (tj. osobu, která není společníkem) je podle § 208 ZOK možný jen se souhlasem valné hromady, neurčí-li společenská smlouva jinak. Společenská smlouva může převod podílu na třetí osobu buď zcela vyloučit, nebo jej může umožňovat jen při splnění určitých podmínek (v tomto případě nemusí jít o souhlas valné hromady nebo jiného orgánu společnosti), anebo může umožnit převod podílu bez jakýchkoliv omezení. V případě společnosti s ručením omezeným s jediným společníkem je podíl převoditelný na třetí osobu bez jakéhokoliv omezení (viz § 14 ZOK).

Při převodu podílu ve společnosti s ručením omezeným může také dojít k jeho rozdělení. To znamená, že společník může převést svůj podíl na několik osob nebo může převést na jinou osobu jenom část svého podílu a zůstat nadále společníkem se zbývající částí podílu.

Podle § 209 ZOK je převod podílu ve společnosti s ručením omezeným účinný vůči společnosti teprve doručením účinné smlouvy o převodu podílu s úředně ověřenými podpisy. Dále platí, že:

  • nabytím podílu přistupuje nabyvatel ke společenské smlouvě společnosti,

  • převodce ručí společnosti za dluhy, které byly s podílem na nabyvatele převedeny.

K převodu podílu ve společnosti s ručením omezeným, který je vyjádřen kmenovým listem, nemusí být vyhotovena písemná smlouva. V tomto případě k převodu podílu postačí předání kmenového listu, na němž ale musí být vyhotoven rubopis s uvedením jednoznačné identifikace nabyvatele (viz § 210 odst. 1 ZOK). Podle § 210 odst. 2 ZOK je převod kmenového listu účinný vůči společnosti oznámením změny osoby společníka a předložením rubopisovaného kmenového listu společnosti.

V účetnictví obchodní korporace se převod podílu projeví pouze změnou (jiný společník) na příslušných analytických účtech k účtu Základního kapitálu v účtové skupině 41, vedených podle jednotlivých společníků na základě ustanovení bodu 3.1.4. písm. d) Českého účetního standardu č. 018. Tuto změnu provede obchodní korporace po doručení účinné smlouvy o převodu podílu.

V souvislosti s převodem podílu v obchodní korporaci nevzniká obchodní korporaci žádná daňová povinnost. Případné daňové povinnosti se týkají společníka, který podíl převádí (to platí v případě úplatného převodu podílu) nebo společníka, který převáděný podíl nabývá (to platí v případě bezúplatného převodu podílu).

Veškeré výdaje spojené s převodem podílu v obchodní korporaci (např. za právní a poradenské služby) si hradí převodce nebo nabyvatel ze svých prostředků, tj. nemůže je za ně hradit obchodní korporace. To se ale netýká nákladů vynaložených obchodní společností na vyhotovení notářského zápisu o vyslovení souhlasu valné hromady s převodem podílu.

Od převodu podílu v obchodní korporaci je třeba odlišit přechod podílu v obchodní korporaci na dědice nebo právního nástupce, ke kterému dochází podle § 42 ZOK při smrti nebo zániku společníka, pokud není společenskou smlouvou přechod podílu zakázán nebo omezen (v akciové společnosti a v bytovém družstvu nelze přechod podílu zakázat ani omezit).

Převod podílu v účetnictví převodce a nabyvatele

Společníci, kteří vedou účetnictví a převod podílu v obchodní korporaci je pro ně účetním případem (to platí, pokud je podíl v obchodní korporaci u společníka součástí jeho obchodního majetku), postupují při účtování o převodu podílu podle Českých účetních standardů následovně:

  • Převodce zaúčtuje úbytek podílu ve výši jeho pořizovací ceny do finančních nákladů na vrub příslušného účtu v účtové skupině 56 a ve prospěch příslušného účtu dlouhodobého finančního majetku v účtové skupině 06, s výjimkou bezúplatného převodu podílu, který se podle bodu 3.6.3. Českého účetního standardu pro podnikatele č. 019 zaúčtuje na vrub příslušného účtu v účtové skupině 54 – Jiné provozní náklady. Výnos

Nahrávám...
Nahrávám...