dnes je 29.3.2024

Input:

Poplatky

18.6.2013, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 11 minut

Poplatky

Ing. Jiří Karvánek

1. Vymezení poplatků a jejich účtování

Vymezení pojmu

Poplatkem rozumíme peněžitou částku vybíranou pro státní nebo místní rozpočet v souvislosti s činností státních či jiných orgánů ve prospěch poplatníka. Poplatky jsou charakterizovány obdobnými prvky jako daně – jedná se o platbu povinnou a státem vymahatelnou, nenávratnou a zpravidla neúčelovou. Od daní je odlišuje skutečnost, že jsou vybírány v souvislosti s poskytnutím určité služby poskytované veřejným sektorem (např. dálniční poplatky za užívání dálnic, správní poplatky za provedení žádaného úkonu).

Nezabýváme se zde poplatky z prodlení v souvislosti s běžnými odběratelsko-dodavatelskými vztahy.

Rozdělení poplatků

Poplatky jsou stanoveny paušální částkou. Podle určení se poplatky člení na státní a místní. Státní poplatky jsou upraveny zákonem o soudních poplatcích a zákonem o správních poplatcích. Místní poplatky upravuje zákon o místních poplatcích. zákonem č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, byly zavedeny některé regulační poplatky ve zdravotnictví (§ 16a novelizovaného zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění).

Právní úprava

  • zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích,

  • zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích,

  • zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích,

  • zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění,

  • zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád (DŘ),

  • zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP).

Daňová uznatelnost

Zákon o daních z příjmů se zmiňuje o daňové uznatelnosti v § 24 odst. 2 písm. ch). Zde se uvádí, že výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení jsou zaplacené poplatky vztahující se k činnostem, z nichž příjmy podléhají dani.

Příklad
Společnost Alfa, s.r.o., provozující výherní hrací automaty (VHA) zaplatila v daném roce poplatek ze psů ve výši 1 500 Kč za psa jednatele společnosti, který je zároveň jediným vlastníkem společnosti, a poplatek za provozování VHA ve výši 20 000 Kč.

Daňově uznatelný náklad na základě § 24 odst. 2
Z výše uvedené definice v § 24 odst. 2 písm. ch) ZDP je zřejmé, že daňově uznatelným nákladem společnosti v daném roce bude:

  • poplatek za provozování VHA ve výši 20 000 Kč, neboť byl zaplacen a vztahuje se k činnosti společnosti.

Daňově neuznatelný náklad
Naopak poplatek za psa nemůže být daňově uznatelný, protože:

  • nesouvisí s činností, z níž příjmy podléhají dani (v tomto případě nyní pomiňme ostatní dopady do daňového základu společnosti a jednatele vyplývající z této platby).

Pozor!
Podmínkou daňové znatelnosti poplatků dle § 24 odst. 2 písm. ch) ZDP je jejich zaúčtování v souladu s příslušnými účetními předpisy.

Časové rozlišení poplatků provádíme v souladu s účetními předpisy a standardy. Blíže viz Časové rozlišení.

2. Poplatky vztahující se ke správě daní

S poplatky vztahujícími se k daňovému nebo i k celnímu řízení se setkal jistě již každý z nás. Platí se téměř za každý úkon, který požadujeme na správci daně nebo celním orgánu. Jejich výše je odvozena od významnosti každého požadovaného úkonu.

Úplný výčet poplatků vztahujících se k daňovému nebo celnímu řízení najdeme v části I přílohy k zákonu o správních poplatcích. Poplatky vztahující se k daňovému a celnímu řízení najdeme pod položkou 1.

Daňově uznatelný náklad na základě § 24 odst. 2
Ve společnosti s ručením omezeným byly splněny podmínky pro povinný audit účetní závěrky za rok 201X. Při první návštěvě účtárny v měsíci lednu 201X+1 však auditor zjistil katastrofální stav účetnictví a doporučil jeho rekonstrukci. Tím se termín pro podání přiznání k dani z příjmů pro auditované společnosti, kterým je 1. 7. 201X+1, stal nereálným. Společnost proto požádala svého správce daně o "prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání k dani z příjmů“ do 30. 9. 201X+1. Tuto žádost je třeba opatřit kolkem v hodnotě 300 Kč. Náklad na kolek je daňově účinný.

Daňově uznatelný náklad na základě § 24 odst. 2
Pan Koudelka, podnikatel, zjistil v měsíci únoru 201X+1 po vypočtení daně z příjmů, že mu na zaplacení této daně scházejí finanční prostředky. Požádal proto správce daně o "povolení posečkání daně“. K této žádosti je nutná kolková známka v hodnotě 400 Kč. Stejnou hodnotu poplatku musíme uhradit i při žádosti o "posečkání zálohy na daň nebo cla“ anebo o "povolení jejich zaplacení ve splátkách“.

Daňově neuznatelný náklad na základě § 25
V těchto případech musíme také počítat s tím, že za dobu posečkání budeme muset uhradit finančnímu úřadu úrok z posečkané částky ve výši repo sazby ČNB, zvýšené o 7 procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí (§ 157 odst. 2 DŘ), který již daňově účinným nákladem nebude.

Rada
Pokud firma nebo podnikatel zjistí, že nemá dostatek prostředků na včasné zaplacení záloh na daň, je vhodnější podat žádost o prominutí záloh nebo žádost o stanovení záloh jinak podle § 174 odst. 5 DŘ; správce daně může v odůvodněných případech stanovit zálohy nižší, případně povolit výjimku z povinnosti daň zálohovat. Tato žádost se nezpoplatňuje.

Příklad
Pan Koháček, který vlastní autoservis v Kralupech nad Vltavou, má trvalé bydliště v České Lípě. Jeho místně příslušný správce daně je tedy podle § 13 DŘ Finanční úřad pro Liberecký kraj, územní pracoviště v České Lípě. Pro styk s finančním úřadem by byla pro něj daleko snazší příslušnost k Finančnímu úřadu pro Středočeský kraj, územní pracoviště v Kralupech nad Vltavou. Může si proto podat žádost "na delegování místní příslušnosti na jiného správce daně“ a tu opatří kolkem v hodnotě 300 Kč (daňový náklad). Postup při delegaci na jiný FÚ se řídí ustanovením § 18 DŘ.

3. Ostatní druhy poplatků

Vymezení

Protože znalost výše dalších poplatků a jejich včasné zaplacení má též nezanedbatelný dopad na poplatníky, uvedeme zde příklady nejčastěji vyměřovaných poplatků spolu s nejdůležitějšími zásadami jejich určení.

Soudní poplatky

Prostřednictvím soudních poplatků přispívají poplatníci na úhradu nákladů spojených se soudní administrativou. Soudní poplatky vyměřují, doměřují a vymáhají soudy. Do 5 000 Kč je možné uhradit poplatek formou kolkových známek vydaných ministerstvem financí, ostatní poplatky se platí na účet státního rozpočtu zřízený u ČNB pro jednotlivé soudy. Zákon o soudních poplatcích je doplněn sazebníkem soudních poplatků. Poplatek podle sazebníku je vybírán nejvýše v částce 2 000 000 Kč. To neplatí, je-li v sazebníku stanoveno jinak.

Pro podnikatele a obchodní společnosti je významná zejména položka 11 sazebníku, která se týká zápisů do obchodního rejstříku.

Položka 11:

Úkon Sazba poplatku v Kč 
a) za první zápis akciové společnosti do OR
b) za první zápis podnikatele do OR, s výjimkou
akciové společnosti

c) za změny nebo doplnění zápisu u podnikatele 
12 000
6 000

2 000 

Poplatek podle písm. c) této položky se vybere za návrh pouze jednou bez ohledu na počet měněných nebo doplňovaných skutečností uvedených v návrhu. Změnou se rozumí i návrh na výmaz skutečnosti a zápis nové skutečnosti týkající se podnikatele nebo pouze návrh na výmaz skutečnosti, není-li nahrazována jinou skutečností, nebo pouze návrh na zápis doplňované skutečnosti, nenahrazuje-li jinou skutečnost. Změnou se nerozumí návrh na výmaz podnikatele z obchodního rejstříku.

Podle této položky se platí poplatek také za řízení ve věcech obchodního rejstříku zahájené bez návrhu, ve kterém soud rozhodl o provedení zápisu.

Poplatek podle této položky se nevybere za řízení ve věcech obchodního rejstříku zahájené na návrh příspěvkové organizace zřízené územním samosprávným celkem.

Mezi další soudní poplatky, které využívají i podnikatelé, patří např.:

Položka Úkon Sazba poplatku v Kč 
28 Za vystavení úředního vysvědčení
o skutečnostech známých
ze soudních spisů
 
150 
29 Za vydání osvědčení či potvrzení
podle právních předpisů EU ....
 
300 

Správní

Nahrávám...
Nahrávám...