dnes je 19.7.2024

Input:

Pojistné u OSVČ

15.2.2021, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 45 minut

Pojistné u OSVČ

Ing. Lenka Hájková

1. Pojistné na sociální zabezpečení

Osoba samostatně výdělečně činná (dále jen OSVČ) je povinna platit za podmínek stanovených příslušnými předpisy (zejména zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, a dále zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti) pojistné, resp. zálohy na pojistné a doplatek pojistného. Za jakých podmínek, v jaké výši a kdy platit, se dočteme v následujícím textu. Zmíníme také jak evidovat toto pojistné, vede-li OSVČ pouze daňovou evidenci.

1.1 Samostatná výdělečná činnost

Za osobu samostatně výdělečně činnou se pro účely důchodového pojištění považuje osoba, která:

  • ukončila povinnou školní docházku,

  • dosáhla věku alespoň 15 let a

  • vykonává samostatnou výdělečnou činnost nebo spolupracuje při výkonu samostatné výdělečné činnosti, pokud podle zákona o daních z příjmů lze na ni rozdělovat příjmy dosažené výkonem této činnosti a výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení.

Pozor!

Samostatná výdělečná činnost se dělí na hlavní samostatnou výdělečnou činnost a vedlejší samostatnou výdělečnou činnost.

Samostatná výdělečná činnost jako vedlejší a hlavní činnost

Samostatná výdělečná činnost se považuje za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost v těch kalendářních měsících, ve kterých souběžně alespoň po část měsíce trvaly následující skutečnosti a výkon samostatné výdělečné činnosti:

  • OSVČ vykonává zaměstnání, které zakládá účast na nemocenském pojištění,

  • OSVČ má nárok na výplatu invalidního důchodu či jí byl přiznán starobní důchod,

  • OSVČ má nárok na výplatu rodičovského příspěvku nebo peněžité pomoci v mateřství,

  • OSVČ pečovala o osobu, která je závislá na péči jiné osoby,

  • OSVČ je nezaopatřeným dítětem.

Nepovažuje-li se samostatná výdělečná činnost za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, pak je hlavní samostatnou výdělečnou činností.

1.2 Účast na důchodovém pojištění a nemocenském pojištění

Účast na důchodovém pojištění je pro OSVČ buď povinná, anebo dobrovolná.

Povinná účast na důchodovém pojištění

Povinná účast na důchodovém pojištění vzniká těm OSVČ, které vykonávají samostatnou výdělečnou činnost coby hlavní činnost. Osoby vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost jsou povinně účastny důchodového pojištění tehdy, pokud jejich příjem z vedlejší samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení dosáhl v kalendářním roce aspoň tzv. rozhodné částky, která se stanoví jako 2,4 násobek součinu všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, za který se posuzuje účast na pojištění, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto základu.

Vývoj všeobecného vyměřovacího základu, přepočítacího koeficientu a rozhodné částky ukazuje následující tabulka:

Rok    Všeobecný vyměřovací základ    Přepočítací koeficient    Rozhodná částka   
2016   26 357 Kč   1,0246   64 813 Kč  
2017   27 156 Kč   1,0396   67 756 Kč  
2018   28 250 Kč   1,0612   71 950 Kč  
2019   30 156 Kč   1,0843   78 476 Kč  
2020   32 510 Kč   1,0715   83 603 Kč  
2021   34 766 Kč   1,0194   85 058 Kč  

Rozhodná částka se snižuje o jednu dvanáctinu za každý kalendářní měsíc, v němž po celý měsíc nebyla vykonávána samostatná výdělečná činnost (= před měsícem, ve kterém byla zahájena činnost, a dále po měsíci, ve kterém byla ukončena tato činnost), a dále za každý kalendářní měsíc, v němž po celý měsíc měla OSVČ nárok na výplatu nemocenského nebo peněžité pomoci v mateřství jako OSVČ, včetně příslušného počtu dnů nemoci, za které se nemocenské nevyplácí (prvních 14 dnů nemoci).

Dobrovolná účast na důchodovém pojištění

OSVČ, která v běžném roce začíná s podnikáním a toto podnikání je pro účely důchodového pojištění považováno za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, je v kalendářním roce účastna pojištění, jestliže se k této účasti dobrovolně přihlásí. OSVČ se může přihlásit u příslušné správy sociálního zabezpečení kdykoliv v průběhu kalendářního roku a dále v následujícím kalendářním roce za předchozí kalendářní rok nejpozději v den, ve kterém podává podle zvláštního zákona přehled o příjmech a výdajích za kalendářní rok, za který se k této účasti přihlašuje.

Příklad

Pan Vondráček vykonává samostatnou výdělečnou činnost jako hlavní činnost, a tak mu povinně vzniká účast na důchodovém pojištění dnem zahájení samostatné výdělečné činnosti. Od tohoto data je pan Vondráček povinen platit zálohy na pojistné, a to nejméně z minimálního vyměřovacího základu (viz dále).

Nemocenské pojištění

Nemocenské pojištění OSVČ je dobrovolné, OSVČ je účastna nemocenského pojištění pouze tehdy, přihlásí-li se k tomuto pojištění. Pojištění vzniká dnem, který je uveden na přihlášce, nejdříve však dnem, kdy je přihláška podána. Nárok na nemocenské však vzniká až u pracovní neschopnosti, která vznikla až po uplynutí tří měsíců účasti na nemocenském pojištění.

Příklad

Pan Vondráček, který zahájil samostatnou výdělečnou činnost dne 30. 11. 202X, se dne 7. 12. 202X přišel přihlásit na příslušnou správu sociálního zabezpečení jednak k účasti na důchodovém pojištění a jednak k účasti na nemocenském pojištění. Nemocenské za případnou pracovní neschopnost by mu příslušná správa sociálního pojištění vyplácela až po uplynutí třech měsíců, tzn. od 8. 3. 202X+1.

1.3 Vyměřovací základ a výše pojistného

Vyměřovací základ pro pojistné na SZ

Výše pojistného se stanoví procentní sazbou z vyměřovacího základu zjištěného za rozhodné období (kalendářní rok, resp. jeho část). Vyměřovacím základem je částka, kterou si OSVČ určí, ne však méně než 50 % daňového základu. Daňovým základem se rozumí základ daně nebo dílčí základ daně stanovený podle § 7 ZDP z příjmů ze samostatné činnosti po úpravě podle §§ 5 a 23 ZDP (řádek č. 37 v daňovém přiznání). Tato částka však nesmí být nižší než minimální vyměřovací základ. Minimální vyměřovací základ je jiný u samostatné výdělečné činnosti hlavní a jiný u samostatné výdělečné činnosti vedlejší.

Minimální vyměřovací základ a činnost hlavní

Vykonává-li OSVČ v kalendářním roce jen hlavní samostatnou výdělečnou činnost, je minimálním vyměřovacím základem součin nejnižšího měsíčního vyměřovacího základu a počtu kalendářních měsíců, v nichž byla v daném kalendářním roce vykonávána hlavní samostatná výdělečná činnost (po vyloučení měsíců, kdy OSVČ měla nárok na výplatu nemocenského nebo peněžité pomoci v mateřství – viz výše). Nejnižší měsíční vyměřovací základ činí 25 % průměrné mzdy, přičemž průměrná mzda se stanoví jako součin všeobecného vyměřovacího základu, který o dva roky předchází roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu toho základu.

Přehled minimálních vyměřovacích základů (MVZ) a minimálních plateb – hlavní činnost:

    Rok 2016   Rok 2017   Rok 2018   Rok 2019   Rok 2020   Rok 2021  
MVZ roční    81 024 Kč   84 696 Kč   89 940 Kč   98 100 Kč   104 508 Kč   106 332 Kč  
MVZ měsíční    6 752 Kč   7 058 Kč   7 495 Kč   8 175 Kč   8 709 Kč   8 861 Kč  
Min. záloha na DP (29,2 %)    1 972 Kč   2 061 Kč   2 189 Kč   2 388 Kč   2 544 Kč   2 588 Kč  
Min. poj. na NP    115 Kč   115 Kč   115 Kč   138 Kč*)   126 Kč   147 Kč  

*) Novela č. 32/2019 Sb. snižuje od 1. 7. 2019 tuto částku na 126 Kč.

Minimální vyměřovací základ a činnost vedlejší

Vykonává-li OSVČ v kalendářním roce jen vedlejší samostatnou výdělečnou činnost a za dobu výkonu této činnosti je účastna důchodového pojištění, je minimálním vyměřovacím základem také součin nejnižšího měsíčního vyměřovacího základu a počtu kalendářních měsíců, v nichž byla v daném kalendářním roce vedlejší samostatná výdělečná činnost vykonávána (opět vylučujeme některé měsíce – viz výše). Nejnižší měsíční vyměřovací základ se však stanoví v jiné výši než v případě výkonu činnosti hlavní, a to pouze ve výši 10 % součinu všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu pro tento základ.

Přehled minimálních vyměřovacích základů a minimálních plateb – vedlejší činnost:

    Rok 2016   Rok 2017   Rok 2018   Rok 2019   Rok 2020   Rok 2021  
MVZ roční    32 412 Kč   33 888 Kč   35 976 Kč   39 240 Kč   41 808 Kč   42 540 Kč  
MVZ měsíční    2 701 Kč   2 824 Kč   2 998 Kč   3 270 Kč   3 484 Kč   3 545 Kč  
Min. záloha na DP (29,2 %)    789 Kč   825 Kč   876 Kč   955 Kč   1 018 Kč   1 036 Kč  
Min. poj. na NP    115 Kč   115 Kč   115 Kč   138 Kč*)   126 Kč   147 Kč  

*) Novela č. 32/2019 Sb. snižuje od 1. 7. 2019 tuto částku na 126 Kč.

Minimální vyměřovací základ a výkon činnosti jak hlavní, tak vedlejší

Vykonává-li OSVČ v kalendářním roce jak hlavní, tak vedlejší samostatnou výdělečnou činnost (a z vedlejší činnosti je účastna důchodového pojištění), činí minimální vyměřovací základ buď součet dílčího vyměřovacího základu z hlavní činnosti a dílčího vyměřovacího základu z vedlejší činnosti, anebo součet dílčího vyměřovacího základu z hlavní činnosti a poměrné části vyměřovacího základu z příjmu z vedlejší činnosti. Přitom za nejnižší vyměřovací základ se považuje vyšší z těchto součtů.

Dílčí minimální vyměřovací základy se stanoví podle pravidel pro stanovení minimálního vyměřovacího základu pro činnost hlavní a pro činnost vedlejší, která byla popsána výše. Poměrná část vyměřovacího základu z příjmu z vedlejší samostatné výdělečné činnosti se určí procentní sazbou (50 %) tak, že se daňový základ dosažený v kalendářním roce vydělí počtem kalendářních měsíců výkonu samostatné výdělečné činnosti a výsledná částka se vynásobí počtem kalendářních měsíců, v nichž byla aspoň po část měsíce vykonávána vedlejší samostatná výdělečná činnost.

Maximální vyměřovací základ

Vyměřovací základ OSVČ může činit maximálně 48násobek průměrné mzdy (= součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o 2 roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu). Tato částka se snižuje o čtyřnásobek průměrné mzdy za každý vylučovaný kalendářní měsíc.

    Rok 2016   Rok 2017   Rok 2018   Rok 2019   Rok 2020   Rok 2021  
Prům. mzda    27 006 Kč   28 232 Kč   29 979 Kč   32 699 Kč   34 835 Kč   35 441 Kč  
Max. VZ    1 296 288 Kč   1 355 136 Kč   1 438 992 Kč   1 569 552 Kč   1 672 080 Kč   1 701 168 Kč  
Odečet za vylučovaný měsíc    108 024 Kč   112 928 Kč   119 916 Kč   130 796 Kč   139 340 Kč   141 764 Kč  
Příklad

Předpokládejme, že pan Vondráček z předchozího příkladu vykonává samostatnou výdělečnou činnost jako hlavní činnost od 1. 1. 2020 do 31. 5. 2020 a od 1. 6. 2020 začne k samostatné výdělečné činnosti pobírat starobní důchod. Na základě této skutečnosti se stane výkon jeho činnosti od 1. 6. 2020 vedlejší samostatnou výdělečnou činností. Dále předpokládejme, že dílčí základ daně podle § 7 ZDP za kalendářní rok 2020 bude činit 120 000 Kč. Nyní se podívejme, zda bude pan Vondráček účasten důchodového pojištění z titulu výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti a jaký bude jeho minimální vyměřovací základ.

Za měsíce leden až květen (výkon hlavní samostatné výdělečné činnosti) je pan Vondráček účasten důchodového pojištění. Pro posouzení účasti za měsíce červen až prosinec 2020 musíme otestovat podmínku dosažení rozhodné částky. Vyměřovací základ z vedlejší výdělečné činnosti vypočítáme následovně: (120 000 Kč (dílčí základ daně za rok 2020) / 12 (počet měsíců výkonu samostatné činnosti)) × 7 (počet měsíců výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti). Výsledná částka činí 70 000 Kč. Jelikož je tato částka vyšší než rozhodná částka za 7 měsíců (= 48 769 Kč; výpočet: (83 603 / 12) x 7), bude pan Vondráček účasten důchodového pojištění i v měsících červen–prosinec 2020.

Nyní si stanovíme minimální vyměřovací základ. Jelikož v kalendářním roce 2020 došlo k tomu, že byla vykonávána činnost hlavní i činnost vedlejší a činnost vedlejší z titulu dílčího základu daně ze samostatné činnosti (§ 7 ZDP) založila účast na důchodovém pojištění, musíme vypočítat dva součty, tyto součty porovnat a vyšší z těchto součtů bude minimálním vyměřovacím základem.

1. Součet dílčích minimálních vyměřovacích základů: 8 709 Kč (25 % průměrné mzdy) × 5 (počet měsíců výkonu hlavní činnosti) = 43 545 Kč + 3 484 Kč (10 % průměrné mzdy) × 7 (počet měsíců výkonu vedlejší činnosti) = 24 388 Kč.

První součet činí 67 933 Kč.

2. Součet dílčího minimálního vyměřovacího základu z hlavní činnosti a poměrného vyměřovacího základu z činnosti vedlejší: dílčí minimální vyměřovací základ z hlavní činnosti činí 43 545 Kč (stejná konstrukce jako u předchozího výpočtu). Poměrný vyměřovací základ činí 50 % z částky 70 000 Kč (120 000 / 12 × 7), což je 35 000 Kč.

Druhý součet činí 78 545 Kč. Za minimální hranici tudíž bude považována tato hodnota.

Vyměřovací základ pana Vondráčka tudíž nesmí být nižší než částka 78 545 Kč. Jeho dílčí základ daně podle § 7 ZDP činil částku 120 000 Kč. Vypočtený vyměřovací základ (50 % základu daně) činí 60 000 Kč. Jelikož je vypočtený vyměřovací základ nižší než minimální vyměřovací základ, bude se pojistné počítat ze základu minimálního, kterým je částka 78 545 Kč (nestanoví-li si pan Vondráček vyměřovací základ vyšší).

Maximální vyměřovací základ při souběhu činností

Počínaje rokem 2008 se testuje maximální vyměřovací základ u všech příjmů, tzn. jak u příjmů z podnikání či jiné výdělečné činnosti, tak u příjmů ze zaměstnání, dohromady. Přesáhne-li tedy součet vyměřovacího základu OSVČ a úhrnu vyměřovacích základů zaměstnance maximální vyměřovací základ (viz výše), sníží se o přesahující částku vyměřovací základ OSVČ. Bude-li přesahující částka vyšší než vyměřovací základ OSVČ, bude se snižovat úhrn vyměřovacích základů zaměstnance.

Příklad

Předpokládejme, že pan Novák bude mít v roce 2020 po celý rok kromě příjmů z podnikání i příjem ze zaměstnání. Dílčí základ daně z podnikání bude činit 1 600 000 Kč, příjem ze zaměstnání 1 000 000 Kč. Vyměřovacím základem OSVČ za rok 2020 bude částka 800 000 Kč (50 % dílčího základu daně podle § 7 ZDP), vyměřovacím základem zaměstnance bude částka 1 000 000 Kč. Jelikož součet vyměřovacích základů činí více než 48násobek průměrné mzdy (1 672 080 Kč), sníží se vyměřovací základ OSVČ o příslušný rozdíl, v našem případě o částku 127 920 Kč (800 000 + 1 000 000 – 1 672 080). Znamená to tedy, že vyměřovací základ OSVČ bude činit 672 080 Kč (800 000 – 127 920) a tomu odpovídající pojistné 196 248 Kč (29,2 % z částky 672 080 Kč).

Vyměřovací základ pro pojistné na nemocenské pojištění

Vyměřovací základ (VZ) si stanovuje OSVČ sama, nemůže být však nižší než dvojnásobek částky rozhodné podle předpisů o nemocenském pojištění pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění. Rozhodná částka činí od roku 2021 3 500 Kč (v letech 2019–2020 činila 3 000 Kč, před rokem 2019 2 500 Kč), tudíž minimální měsíční VZ na nemocenské pojištění činí 7 000 Kč (před 1. 1. 2021 činil 6 000 Kč a před 1. 1. 2019 pak 5 000 Kč). Sazba pojistného je od 1. 7. 2019 2,1 % (do 30. 6. 2019 platila sazba 2,3 %). Stanovený základ na nemocenské pojištění nelze dodatečně měnit, za stanovení vyměřovacího základu se považuje zaplacení pojistného na nemocenské pojištění. Měsíční VZ je omezen horní hranicí - od roku 2014 se určuje maximální měsíční VZ pro odvod pojistného na nemocenské pojištění podle určeného či vypočteného vyměřovacího základu uvedeného v posledním podaném přehledu. Maximálním měsíčním vyměřovacím základem může být maximálně částka odpovídající průměru, který z určeného či vypočteného VZ připadá na jeden měsíc výkonu samostatné výdělečné činnosti. Takto stanovený VZ platí naposledy za kalendářní měsíc, v němž byl nebo měl být podán přehled za uplynulý rok, pakliže je nový VZ vyšší. Je-li nový maximální VZ naopak nižší, platí tento nový VZ až od měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byl nebo měl být podán přehled. OSVČ, která v daném roce zahajuje samostatnou výdělečnou činnost, může mít maximální měsíční VZ nejvýše ve výši poloviny průměrné mzdy, a to až do měsíce, v němž byl nebo měl být podán přehled. Jestliže v roce zahájení činnosti netrvá výdělečná činnost alespoň po 4 měsíce, je maximálním vyměřovacím základem částka ve výši poloviny průměrné mzdy až do měsíce, v němž OSVČ podá nebo má podat přehled o příjmech a výdajích za následující rok.

Příklad

Pan Novotný je přihlášen k účasti na nemocenském pojištění OSVČ. Za rok 2020 podal přehled o příjmech a výdajích v dubnu 2021. V roce 2020 činilo maximální pojistné 350 Kč, podle přehledu o příjmech a výdajích za rok 2020 činí maximální pojistné pro další období 300 Kč. Od měsíce května 2021 bude maximálním pojistným na NP částka ve výši 300 Kč.

Příklad

Pan Dvořák zahájil podnikání 15. 10. 2020. K témuž datu se přihlásil k nemocenskému pojištění OSVČ. Jeho maximálním vyměřovacím základem bude až do měsíce předcházejícího měsíci, ve kterém podá (resp. má podat) přehled za rok 2020, polovina průměrné mzdy – v roce 2020 částka ve výši 17 418 Kč, od ledna 2021 částka ve výši poloviny průměrné mzdy platné od ledna 2021 (17 721 Kč).

1.4 Sazby pojistného

Sazby pojistného na sociální zabezpečení činí z vyměřovacího základu u OSVČ 29,2 % (28 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti) a 2,1 % (do 30. 6. 2019 2,3 %) na nemocenské pojištění, přičemž pojistné na nemocenské pojištění OSVČ je dobrovolné.

Sazby pojistného OSVČ, která byla účastna důchodového spoření

S účinností od 1. 1. 2016 byl přijat zákon o ukončení důchodového spoření, který ruší systém tzv. druhého důchodového pilíře. Osoby, které byly v letech 2013–2015 účastny důchodového spoření dle zákona č. 426/2011 Sb., měly nižší pojistné na důchodové pojištění, hrazené na účet OSSZ, a to o 3 %; celkové pojistné na sociální zabezpečení tedy činilo 26,2 %. Tyto OSVČ si mohly snížit platbu zálohy na pojistné na důchodové pojištění od měsíce, ve kterém se staly účastníkem důchodového spoření. Zároveň ale musely platit na účet finančního úřadu pojistné na důchodové spoření ve výši 5 % z měsíčního vyměřovacího základu (zálohy), resp. z ročního vyměřovacího základu (doplatek). Od roku 2016 byl systém důchodového spoření zrušen a sazby pojistného na důchodové pojištění jsou opět pro všechny stejné. Sazba pojistného na sociální zabezpečení od 1. 1. 2016 tak činí opět 29,2%.

S prostředky, které byly naspořeny v systému důchodového spoření, mohl poplatník naložit tak, že si je buď nechal převést do třetího důchodového pilíře (penzijní pojištění, penzijní připojištění se státním příspěvkem, doplňkové penzijní spoření), anebo si je nechal vyplatit. Žádná z variant neměla daňový dopad, vyplacení prostředků účastníka důchodového spoření při ukončení důchodového spoření bylo od daně z příjmů fyzických osob osvobozeno.

Zároveň bylo účastníkům umožněno, aby doplatili pojistné na důchodové pojištění ve výši 3% z vyměřovacího základu za období účasti na důchodovém spoření (částka ve výši 3 % nebyla odváděna do státního systému pojištění, nýbrž do druhého důchodového pilíře), a to proto, aby se jim v budoucnu nesnižovala za dobu účasti na důchodovém spoření procentní výměra důchodu. Toto doplacení bylo dobrovolné, přičemž doplatek musel být proveden nejpozději do 29. 12. 2017.

1.5 Pojistné nebo zálohy na pojistné a doplatek pojistného

Pojistné na SZ

OSVČ je povinna zaplatit pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti:

  • Za kalendářní rok, ve kterém byla alespoň po část roku účastna povinně důchodového pojištění a zároveň neměla v tomto roce povinnost platit zálohy na pojistné.

Tyto skutečnosti mohou nastat pouze u osob vykonávajících vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, neboť ty osoby, které vykonávají hlavní samostatnou výdělečnou činnost, musejí platit od zahájení výkonu takovéto činnosti zálohy na pojistné.

  • Za kalendářní rok, za který se přihlásila k účasti na důchodovém pojištění až po jeho uplynutí a za který nebyla povinna platit zálohy na pojistné.

Konkrétně jde o následující případy:

  • OSVČ, která v daném roce zahájila samostatnou výdělečnou činnost, nepřihlásila se dobrovolně k účasti na důchodovém pojištění a za tento rok dosáhla takového příjmu, že jí ze zákona vyplynula povinná účast na důchodovém pojištění.

  • OSVČ, která v daném roce nebyla účastna důchodového pojištění z toho důvodu, že v předchozím roce nedosáhla zákonem stanovené hranice pro povinnou účast na důchodovém pojištění a dobrovolně se k této účasti na daný rok nepřihlásila. Za daný rok však dosáhla příjmu (po odpočtu výdajů) takového, že jí ze zákona účast povinně za tento rok vzniká.

  • OSVČ, která v daném roce zahájila samostatnou výdělečnou činnost, nepřihlásila se dobrovolně v průběhu tohoto roku k účasti na důchodovém pojištění a za tento rok nedosáhla zákonem stanovené hranice pro povinnou účast na důchodovém pojištění, přihlásila se však k účasti na důchodovém pojištění spolu s podáním přehledu o příjmech a výdajích za tento rok.

  • OSVČ, která v daném roce nebyla účastna důchodového pojištění z toho důvodu, že v předchozím roce nedosáhla zákonem stanovené hranice pro povinnou účast na důchodovém pojištění a dobrovolně se k této účasti na daný rok nepřihlásila. Za daný rok nedosáhla příjmu (po odpočtu výdajů) takového, aby jí ze zákona účast povinně za tento rok vznikla, přihlásila se však k účasti na důchodovém pojištění spolu s podáním přehledu o příjmech a výdajích za tento rok.

Splatnost pojistného

Pojistné je splatné do osmi dnů po dni, ve kterém byl, popřípadě měl být podán přehled o příjmech a výdajích za kalendářní rok, za který se pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti platí.

Pozor!

Koronavirus a mimořádná opatření

Přehled o příjmech a výdajích za rok 2019

V souvislosti s mimořádnými opatřeními v důsledku šíření pandemie koronaviru, mimo jiné v souvislosti s tím, že osobám samostatně výdělečně činným bylo umožněno podat daňové přiznání za rok 2019 bez sankce až do 18. 8. 2020, umožnila správa sociálního zabezpečení všem OSVČ rovněž podat přehled o příjmech a výdajích za rok 2019 v prodloužené lhůtě, a to až do 18. 9. 2020. Platí ale, že v této lhůtě musel být i zaplacen (tzn. připsán na účet příslušné správy sociálního zabezpečení) případný doplatek pojistného.

Příklad

Pan Dvořák podá přehled o příjmech a výdajích za rok 2019 dne 1. 9. 2020. Doplatek pojistného za rok 2019 činí 5 550 Kč. Pan Dvořák musí tento doplatek pojistného uhradit tak, aby nejpozději 9. 9. 2020 byl připsán na účet příslušné správy sociálního zabezpečení.

Příklad

Pan Zámečník podá přehled o příjmech a výdajích za rok 2019 dne 15. 9. 2020. Doplatek pojistného za rok 2019 činí 3 420 Kč. Aby mu nebyla ze strany správy sociálního zabezpečení vyměřena žádná sankce, musí doplatek pojistného uhradit nejpozději do 18. 9. 2020.

OSVČ, které mají daňového poradce a mají tak oficiální lhůtu pro podání daňového přiznání za rok 2019 až k 1. 7. 2020, mohly podat přehled o příjmech a výdajích také ve lhůtě do 18. 9. 2020 a ve stejné lhůtě pojistné zaplatit.

Příklad

Panu Antonínovi zpracovává každoročně daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob daňový poradce na základě plné moci. Jeho zákonný termín pro podání daňového přiznání za rok 2019 je 1. 7. 2020. Pan Antonín tuto skutečnost oznámil v zákonném termínu příslušné správě sociálního zabezpečení, a tak jeho zákonný termín pro podání přehledu o příjmech a výdajích za rok 2019 je až 3. 8. 2020. Pan Antonín podá přehled 1. 8. 2020, doplatek pojistného musí uhradit do 9. 8. 2020. I když by pan Antonín podal přehled později, nejpozději však do 18. 9. 2020 a nejpozději do 18. 9. pojistné uhradil, nevyměří mu správa sociálního zabezpečení žádné penále.

Zálohy na pojistné na SZ

OSVČ je povinna platit zálohy:

  • Za kalendářní měsíc, ve kterém vykonává OSVČ hlavní samostatnou výdělečnou činnost.

  • Za kalendářní měsíc, ve kterém se OSVČ vykonávající vedlejší činnost dobrovolně přihlásila k účasti na důchodovém pojištění v kalendářním roce, a za kalendářní měsíce následující po tomto měsíci. Tato povinnost trvá naposledy za měsíc prosinec kalendářního roku, kdy se OSVČ přihlásila k účasti na důchodovém pojištění.

  • Za kalendářní měsíc, ve kterém byl nebo měl být podán přehled o příjmech a výdajích za kalendářní rok, ve kterém byla OSVČ vykonávající vedlejší činnost povinně účastna důchodového pojištění, a za měsíce následující po tomto měsíci. Naposledy tato povinnost trvá za kalendářní měsíc, ve kterém byl nebo měl být podán přehled o příjmech a výdajích za kalendářní rok následující po kalendářním roce, ve kterém byla osoba samostatně výdělečně činná povinně účastna důchodového pojištění.

OSVČ není povinna platit zálohy:

  • Zálohy na pojistné není povinna platit OSVČ, která je účastna důchodového pojištění též jako zaměstnanec a v zaměstnání dosáhla maximálního vyměřovacího základu zaměstnance, a to od kalendářního měsíce, v němž příslušné okresní správě sociálního zabezpečení oznámila a doložila, že v zaměstnání dosáhla tohoto maximálního vyměřovacího základu, do kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, ve kterém byl nebo měl být podán přehled o příjmech a výdajích za tento rok.

  • V roce 2020 nejsou povinny OSVČ (v souvislosti s koronavirovou epidemií) platit zálohy na pojistné za měsíce březen až srpen 2020.

Výpočet a platba záloh

Záloha na pojistné se platí za jednotlivé kalendářní měsíce a je splatná od prvního do posledního dne kalendářního měsíce, za který se platí. Při zahájení činnosti je záloha za první měsíc činnosti splatná až do konce následujícího kalendářního měsíce. Výše zálohy se stanoví procentní sazbou (viz výše) z měsíčního vyměřovacího základu. Měsíční vyměřovací základ OSVČ, která vykonávala činnost v předcházejícím roce, činí 50 % z částky rovnající se průměru, který z daňového základu připadá na jeden měsíc. Pokud by výše takto stanoveného měsíčního vyměřovacího základu přesáhla 4násobek průměrné mzdy, činí nejnižší měsíční vyměřovací základ tuto částku. Měsíční vyměřovací základ nesmí činit méně než 25 % průměrné mzdy u OSVČ vykonávajících činnost hlavní a méně než 10 % průměrné mzdy u OSVČ vykonávajících činnost vedlejší. Vývoj minimálních měsíčních vyměřovacích základů pro činnost hlavní i vedlejší je uveden výše (viz část 1.3 Vyměřovací základ a výše pojistného).

Měsíční vyměřovací základ OSVČ pro zálohy na pojistné platí od měsíce, kdy byl nebo měl být podán přehled o příjmech a výdajích za rok předcházející, do měsíce, kdy byl nebo měl být podán přehled o příjmech a výdajích za kalendářní rok další. Je-li však měsíční vyměřovací základ za tento další kalendářní rok vyšší než ten předchozí, platí nová výše až od měsíce následujícího po podání přehledu.

Zálohy se mohou zaplatit i dopředu, nejdéle však do konce daného kalendářního roku. Nově se tato skutečnost nemusí dopředu projednávat s příslušnou správou sociálního zabezpečení.

V souvislosti s umožněním podání přehledu za rok 2019 až do 18. 9. 2020 mohla vzniknout otázka, od kdy budou předepsány nové zálohy na pojistné v roce 2020, popř. budou-li předepsány zálohy na měsíce březen až srpen 2020 ve výši přesahující částku 2 544 Kč, resp. 1 018 Kč u osob vykonávajících vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. I když se komentáře k tomuto problému objevovaly různé, odpověď najdeme v textu zákona, kterým byly zálohy za období březen až srpen 2020 prominuty a na základě kterého se zároveň odpouští za toto období pojistné v minimální výši (zákon č. 136/2020 Sb.).

Podle výše uvedeného zákona nejsou povinny OSVČ zálohy na pojistné na měsíce březen až srpen 2020 platit vůbec, ať už jsou stanoveny v jakékoliv výši. Zároveň platí, že zaplatila-li by OSVČ za toto období zálohu, použije se na úhradu splatných závazků a poté na úhradu záloh na období září až prosinec 2020.

Příklad

Pan Dvořák z předchozího příkladu podal přehled o příjmech a výdajích za rok 2019 dne 1. 7. 2020 a zároveň uhradil doplatek pojistného ve výši 5 550 Kč. Z přehledu mu vyšla povinnost hradit zálohy na pojistné na další období ve výši 4 580 Kč. Tato nová výše záloh bude správou sociálního zabezpečení předepsána na měsíce září až prosinec 2020 a pan Dvořák bude povinen zaplatit novou zálohu prvně do 30. 9. 2020.

Příklad

Pan Nový má na základě posledního podaného přehledu, který podal v únoru 2020, povinnost platit od tohoto měsíce zálohy na pojistné ve výši 3 000 Kč. Na základě mimořádných opatření zálohu v březnu 2020 již nezaplatil. Jelikož ale v červnu uzavřel nový kontrakt a předpokládá, že jeho daňový základ bude oproti předchozímu kalendářnímu roku dvojnásobný, rozhodne se měsíční zálohu od července 2020 platit, a to ve výši 9 000 Kč. Správa sociálního zabezpečení použije přeplatek z červencové platby ve výši 9 000 Kč na úhradu pojistného za září, říjen a listopad, srpnové a další platby ve výši 9 000 Kč budou přiřazeny do prosince 2020.

Přehled o příjmech a výdajích za rok 2020

V roce 2020 se od výsledného pojistného odečtou zálohy zaplacené za měsíce leden až únor 2020 a za září až prosinec 2020 a dále se pojistné sníží o částku 2 544 Kč (resp. 1 018 Kč u OSVČ vykonávající vedlejší činnost) za každý kalendářní měsíc v období březen až srpen 2020, ve kterém OSVČ alespoň po část období vykonávala samostatnou výdělečnou činnost (= odpuštěné pojistné).

Příklad

Pan Nový z předchozího příkladu podá přehled o příjmech a výdajích za rok 2020 v březnu 2021. Samostatnou výdělečnou činnost vykonával po celý rok. Pojistné vypočtené z vyměřovacího základu činí 72 000 Kč. Od tohoto pojistného odečte pan Nový zálohy zaplacené za leden, únor, září, říjen, listopad a prosinec v celkové výši 60 000 Kč a dále se pojistné sníží o částku 15 264 Kč (6 x 2 544 Kč). Výsledkem bude přeplatek na pojistném ve výši 3 264 Kč.

Zálohy a výkon zaměstnání

Pro účely placení záloh na pojistné na SZ se OSVČ považuje za osobu vykonávající vedlejší činnost:

  • v tom kalendářním měsíci, ve kterém po celý měsíc trvaly současně skutečnosti, které trvají-li současně s výkonem samostatné výdělečné činnosti, pak je OSVČ v daném období považována pro účely důchodového pojištění za OSVČ vykonávající vedlejší činnost (viz část 1.1 výše),

  • vykonává-li OSVČ samostatnou výdělečnou činnost a souběžně s ní i zaměstnání, považuje se v měsíci, kdy obě tyto skutečnosti trvají současně, za osobu vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, a to i pro účely placení záloh. Nezbytnou podmínkou je však výkon takového zaměstnání, které zakládá účast na nemocenském pojištění zaměstnanců.

Zálohy se neplatí

Zálohy se neplatí za kalendářní měsíce, v nichž po celý kalendářní měsíc OSVČ měla nárok na výplatu nemocenského nebo peněžité pomoci v mateřství z nemocenského pojištění OSVČ, popř. dlouhodobého ošetřovného (nová dávka nemocenského pojištění od 1. 6. 2018). Zálohy se neplatí také při souběhu OSVČ a zaměstnání, bylo-li dosaženo v zaměstnání maximálního vyměřovacího základu – viz výše.

Platba pojistného, resp. zálohy na pojistné

Za den platby pojistného se považuje den, kdy bude pojistné připsáno na účet poskytovatele platebních služeb příslušné správy sociálního zabezpečení, tzn. ČNB. Záloha na pojistné za příslušný měsíc tedy musí být připsána na účet ČNB nejpozději posledního dne daného měsíce, doplatek pojistného musí být připsán na účet ČNB nejpozději 8. den po podání přehledu o příjmech a výdajích za příslušný kalendářní rok.

Pojistné na nemocenské pojištění

Pojistné na nemocenské pojištění se platí odděleně od zálohy na důchodové pojištění, na jiný účet a pod jiným variabilním symbolem. Splatnost pojistného je rovněž od prvního do posledního dne daného kalendářního měsíce a také platí, že za měsíc, kdy OSVČ zahájila činnost a přihlásila se zároveň k nemocenskému pojištění, je záloha splatná až do konce následujícího měsíce. Pojistné na nemocenské pojištění

Nahrávám...
Nahrávám...