dnes je 21.11.2019
Input:

Odměny členů orgánů právnické osoby

22.10.2019, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Odměny členů orgánů právnické osoby

Ing. Ivana Pilařová

V tomto textu se budeme zabývat daňovým režimem odměn členů statutárních a dalších orgánů právnických osob.

Právní úprava

  • Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále ZDP), a to § 24 odst. 1 ZDP, § 25 odst. 1 písm. d) ZDP a dále § 24 odst. 2 písm. f) ZDP

  • Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále ZOK), a to zejména § 59 a 60 ZOK

Statutární a další orgány právnické osoby

Nejprve se zabývejme pojmem „orgány obchodní korporace” (§ 44 ZOK):

  1. Nejvyšším orgánem v osobní společnosti jsou všichni její společníci, v kapitálové společnosti valná hromada a v družstvu členská schůze. Z toho plyne, že není možné být členem a pobírat odměny za členství v nejvyšším orgánu.
  2. Kontrolním orgánem je dozorčí rada nebo kontrolní komise a je možné za účast v nich pobírat odměnu.
  3. Statutární orgány mohou být jednočlenné nebo vícečlenné (viz dále) a je možné za účast v nich pobírat odměnu.

Je třeba si uvědomit, že v osobních obchodních společnostech (v.o.s., k.s.), které jsou vázány na osobní účast společníků na činnosti společnosti, jsou k obchodnímu vedení společnosti a k jednání jménem společnosti navenek oprávněni zásadně všichni společníci s neomezeným ručením za závazky společnosti (společníci v.o.s., komplementáři k.s.). Tyto společnosti proto nezřizují pro svou správu a jednání žádné speciální orgány. Pouze formálně je řečeno, že statutárním orgánem v.o.s. jsou všichni společníci (§ 106 odst. 1 ZOK pro v.o.s., v komanditní společnosti jsou pak statutárním orgánem všichni komplementáři, pokud není stanoveno jinak (§ 125 odst. 1 ZOK).

Naproti tomu v kapitálových obchodních společnostech (s.r.o., a.s.), kde se společníci účastní zásadně jen svými vklady a na činnosti společnosti se podílet nemusejí, je správa záležitostí společnosti a její jednání navenek zajišťováno pomocí orgánů společnosti. Orgány zřizuje též družstvo, které je rovněž jednou z forem podnikajících právnických osob, přičemž se ovšem nejedná o obchodní společnost ve smyslu ZOK.

Až na zákonem stanovené výjimky se může členem statutárního orgánu stát také právnická osoba. Tuto variantu však dále nebudeme rozebírat.

Orgány s.r.o.

Ve společnosti s ručením omezeným je statutárním orgánem jeden nebo více jednatelů, pokud je určí společenská smlouva, více jednatelů pak tvoří kolektivní orgán (§ 194 ZOK). Tento kolektivní orgán nemá žádný oficiální název. Lze tak dovodit, že jednatel je členem orgánu, a to i když je jediný, stejně tak, pokud je jednatelů více.

Dozorčí radu s.r.o. zřizuje pouze v případě, pokud tak určí společenská smlouva nebo jiný právní předpis. Členové dozorčí rady jsou členové orgánu právnické osoby.

Orgány a.s.

Systém vnitřního uspořádání a.s. je podstatně odlišný. Podle ustanovení § 396 ZOK se jedná o:

  1. systém dualistický, ve kterém se zřizují kolektivní orgány představenstva a dozorčí rady, nebo
  2. systém monistický, ve kterém se zřizuje správní rada a statutární ředitel.

Systém je dán stanovami společnosti, v případě pochybností platí, že je zvolen dualistický systém.

Dualistický systém (§ 435 ZOK a násl.)

Statutárním orgánem je představenstvo, jehož členy volí a odvolává valná hromada, ledaže stanovy určí, že tato působnost náleží dozorčí radě. Představenstvo má obvykle 3 členy.

V dualistickém systému je povinné zřízení dozorčí rady (§ 446 ZOK) volené valnou hromadou. Dozorčí rada má také obvykle 3 členy. V obou případech se jedná o kolektivní orgány.

Monistický systém (§ 456 ZOK a násl.)

Statutární ředitel je v monistickém systému na roveň postavený představenstvu v systému dualistickém. Obdobně správní rada je v monistickém systému postavena na roveň dozorčí radě v dualistickém systému. Správní rada má obvykle 3 členy. Statutárním orgánem společnosti je statutární ředitel jmenovaný správní radou. Statutárním ředitelem může být i předseda správní rady. V tomto systému vystačíme s minimem osob. Statutárním ředitelem a předsedou správní rady může být jen fyzická osoba.

Orgány družstva

Podle § 629 ZOK zřizuje družstvo jako povinné tyto orgány:

  • členskou schůzi, u níž o odměnách nelze hovořit,

  • představenstvo,

  • kontrolní komisi.

Členem orgánu družstva může být jen člen družstva.

Představenstvo je statutárním orgánem družstva (§ 705 ZOK). Kontrolní komise je dalším orgánem družstva.

Odměňování členů orgánů kapitálových obchodních korporací

Členové orgánů v kapitálové společnosti jsou odměňování na základě smlouvy o výkonu funkce (§§ 59 a 60 ZOK). Tato smlouva se sjednává písemně a schvaluje ji včetně jejích změn nejvyšší orgán společnosti.

Pozor!
Velmi podstatnou informací je, že pokud není smlouva o výkonu funkce sjednána, platí, že výkon funkce je bezplatný. Z toho lze dovodit, že není povinností společnosti smlouvu o výkonu funkce se členy svých orgánů sjednávat, pak ale není možné za výkon této funkce členovi nic poskytnout – ani peněžní, ani nepeněžní plnění. Z titulu bezplatného výkonu funkce člena orgánu pak vzniká kapitálové společnosti nepeněžní příjem, členovi žádný „fiktivní” příjem nevzniká a neplynou pro něj z této situace žádné daňové dopady.

Obsah smlouvy o výkonu funkce je stanoven v § 60 ZOK velmi podrobně. Obecně platí, že členovi orgánu není možné vyplatit nic, co není uvedeno ve smlouvě o výkonu funkce a schváleno valnou hromadou. Jedná se například o tato plnění:

  • - všechny složky odměny včetně případného plnění do systému penzijního připojištění nebo dalšího plnění (tj. veškeré poskytované zaměstnanecké benefity včetně například možnosti použití firemního automobilu pro soukromé užití apod.),
  • - výše odměny nebo způsob a forma jejího výpočtu,
  • - určení pravidel pro výplatu zvláštních odměn, případě podílů na zisku, pokud mohou být přiznány, atd.

Smlouva o výkonu funkce je tedy podkladem pro stanovení odměny člena orgánu.

Souběh funkcí

U členů orgánů poměrně často řešíme právní problém tzv. „souběhu funkcí” – tj. odpověď na otázku, zda člen orgánu (například jednatel) může vykonávat tuto činnost v pracovněprávním vztahu (podle zákoníku práce), či zda je tento pracovněprávní vztah, jehož náplň práce splývá s povinnostmi člena orgánu, neplatný. Tento právní problém se v čase vyvíjel a přikláněl se postupně na obě strany, nicméně po rekodifikaci práva se ocitáme na samém počátku sporu.

Existují judikáty ve prospěch obou řešení – možnosti a nemožnosti souběhu funkcí. Za všechny předchozí uveďme jeden z poslední doby:

Rozsudek NS 31 Cdo 4831/2017 -  (ne)možnost souběhu funkcí

Nejvyšší soud se od svých předchozích závěrů (neplatnost pracovněprávního vztahu na překrývání činností se smlouvou o výkonu funkce) odchýlil a rozhodl, že souběh je přípustný a nečiní souběžně uzavřenou manažerskou smlouvu podle zákoníku práce bez dalšího za neplatnou.

Tip
Jak na to v praxi

Rozumným přístupem je dobrovolně se vyhnout souběhu funkcí, zvláště proto, že problém lze snadno vyřešit právě smlouvou o výkonu funkce, jejíž daňová účinnost je stejná jako u mzdových nákladů. Není se tedy v zásadě o co přít a uzavírání pracovněprávních vztahů na výkon funkce se v praxi jeví jako zbytečně kontroverzní. Pokud chceme uzavřít pracovněprávní vztah se členem orgánu, volme jinou náplň činnosti, která se