dnes je 18.4.2024

Input:

Daně v nedaňových nákladech

15.12.2022, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 10 minut

Daně v nedaňových nákladech

Ing. Jiří Nigrin

Úvod, právní úprava

Obecně vzato zaplacené daně, byť jsou v účetnictví vedeny ve třídě 5 – Náklady, nejsou daňovým nákladem. Ustanovení § 25 odst. 1 písm. r) a s) ZDP mezi náklady, které nelze uznat pro daňové účely, výslovně uvádí:

  • daně zaplacené za jiného poplatníka s výjimkou daní uvedených v § 24 odst. 2 písm. ch) a písm. u) ZDP, a

  • daň z příjmů fyzických osob, daň z příjmů právnických osob a obdobné daně zaplacené v zahraničí s výjimkou uvedenou v § 24 odst. 2 písm. ch) ZDP a dále odloženou daň podle zvláštního právního předpisu.

O případné daňové uznatelnosti daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, jakož i zde neuvedených daní, pojednává samostatný text Daně v daňových nákladech.

Daň z příjmů

Mezi daňově neuznatelné náklady patří dle § 25 odst. 1 písm. s) ZDP i daň z příjmů fyzických osob a daň z příjmů právnických osob, a to včetně placených záloh na tuto daň, a dále odložená daň podle zákona o účetnictví.

Účtování

O daňové povinnosti vyplývající z ustanovení zákona o daních z příjmů se účtuje na účtech v účtové skupině 59 – Daně z příjmů a převodové účty. Členění daňové povinnosti z hlediska účetnictví je poměrně pestré, a proto uvádíme pouze nejčastěji použité souvztažnosti. Výše splatných daní při uzávěrce účetního období se zachycuje např. na vrub účtu:

  • 591 – Daň z příjmů – splatná,

se souvztažným zápisem ve prospěch účtu účtové skupiny 34, např. 341 – Daň z příjmů.

Na vrub účtu 595 – Dodatečné odvody daně z příjmů se účtují doměrky daně za minulá léta a ve prospěch tohoto účtu vratky daně za minulá léta. Na účtu 596 – Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům se účtuje nárok na podíl na zisku či povinnost úhrady ztráty vůči společníkům veřejné obchodní společnosti nebo komplementářům komanditní společnosti (souvztažný zápis je na účtu 364, resp. 354).

Příklad
V roce 202X proběhla ve firmě Alfa, s.r.o., daňová kontrola roku 202X–2. Výsledkem bylo doměření daně ve výši 120 000 Kč. Firma obdržela dodatečný platební výměr a doměřenou daň zaplatila. Účtovat bude následovně:

Text Částka v Kč MD D 
1. Předpis daně na základě platebního výměru  120 000  595 341 
2. Úhrada daně z běžného účtu  120 000  341 221 

Zaplacená daň bude dle § 25 odst. 1 písm. s) ZDP nedaňovým nákladem firmy.

Daň dědická a darovací

Zatímco v úpravě ZDP do 31. 12. 2013 byla daň dědická a darovací (podle již zrušeného zákona č. 357/1992 Sb.) považována za nedaňový náklad, v úpravě od roku 2014 to může být jinak. Daň darovací zaplacená v zahraničí je podle § 24 odst. 2 písm. ch) ZDP uváděna jako daňový náklad, pokud se vztahuje k příjmům, které se zahrnují do základu daně, případně do samostatného základu daně, a to pouze v rozsahu, v němž nebyla započtena na daňovou povinnost v tuzemsku podle § 38f ZDP.

Daň zaplacená za jiného poplatníka

Daně zaplacené za jiného poplatníka jsou dle § 25 odst. 1 písm. r) ZDP daňově neuznatelným nákladem. Výjimkou jsou případy uvedené v § 24 odst. 2 písm. ch) a u) ZDP. Daňový řád v § 241 DŘ uvádí, že dohoda, podle níž daňovou povinnost ponese místo daňového subjektu zcela nebo částečně jiná osoba, není vůči správci daně účinná; to však neplatí, pokud jiná osoba plní povinnost, která této osobě vznikla v důsledku zajištění daně podle zákona.

Příklad
Zaměstnanec pan Svoboda použil na pracovní cestě se souhlasem svého zaměstnavatele svůj vlastní nákladní automobil. Poplatníkem daně silniční je zaměstnanec coby osoba zapsaná jako provozovatel v technickém průkazu vozidla. Pokud by zaměstnavatel uhradil za svého zaměstnance pana Svobodu silniční daň za použití tohoto nákladního automobilu, jednalo by se na straně zaměstnavatele o daňově neúčinný náklad. Navíc by zaměstnavatel musel řešit uhrazenou daň za zaměstnance i jako příjem zaměstnance ze závislé činnosti, který není od daně z příjmů ze závislé činnosti osvobozen.

Jiná situace by nastala v případě, kdyby platba daně za někoho jiného byla součástí smluvního ujednání v rámci dodavatelsko-odběratelských vztahů, např. coby složka nájemného.

Příklad
Firma Alfa, s.r.o., si zapůjčila od svého zaměstnance pana Svobody na půl roku nákladní automobil, který bude firma používat v rámci své činnosti. S panem Svobodou bylo ve smlouvě dohodnuto, že kromě odměny za zapůjčení vozidla ve výši 50 000 Kč uhradí firma Alfa, s.r.o., jménem pana Svobody silniční daň za období zápůjčky ve výši 1 800 Kč. V této situaci bude částka silniční daně 1 800 Kč posuzována u firmy Alfa, s.r.o., spolu s částkou 50 000 Kč jako daňový náklad za nájem nákladního automobilu (a jako nájemné bude promítnuta na účtu účtové skupiny 51, např. 518 – Nájemné).

Pan Svoboda bude muset zdanit jakožto příjem z nájmu podle § 9 odst. 1 písm. b) ZDP [příp. jako příjem z příležitostného nájmu podle § 10 odst. 1 písm. a) ZDP] celou částku 51 800 Kč, jako související výdaj si pan Svoboda pochopitelně může uplatnit mj. částku daně silniční ve výši 1 800 Kč.

Příslušenství daně

Příslušenstvím daně se podle § 2 odst. 5 DŘ rozumějí úroky, penále, pokuty a náklady řízení, pokud jsou ukládány nebo vznikají podle daňového zákona. Úroky, penále a pokuta za opožděné tvrzení daně sledují osud daně. Daňovou neuznatelnost příslušenství daně ošetřuje ustanovení § 25 odst. 1 písm. f) ZDP, které uvádí, že za výdaje (náklady) vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů pro daňové účely nelze uznat mj. penále, úroky z prodlení a pokuty s výjimkou uvedenou v § 24 odst. 2 písm. zi) ZDP (tj. smluvních pokut, poplatků z prodlení a jiných sankcí ze závazkových vztahů) a úroky z posečkané částky a peněžité tresty.

 

Příklad
Firma Alfa, s.r.o., zakoupila v květnu 2019 nemovitou věc za 5 000 000 Kč. V duchu příslušných ustanovení zákonného opatření č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, činí záloha na daň z nabytí nemovitých věcí 4 % ze sjednané ceny, tedy 200 000 Kč. Firma Alfa, s.r.o., je povinna podat přiznání a zaplatit zálohu na daň, a to do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, v němž byl proveden vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí (nevztahuje se tedy na ní zákon č. 386/2020 Sb., který toto zákonné opatření ruší). Firma však v uvedené lhůtě přiznání nepodala a zálohu na daň nezaplatila. Finanční úřad proto vyměřil daň firmě Alfa, s.r.o., sám a uplatnil vůči ní zákonné sankce:

  • pokutu za nepodané daňové přiznání ve výši 10 000 Kč (podle § 250 odst. 4 DŘ se při nepodání přiznání aplikuje horní hranice sankce, tj. 5 % stanovené daně),

  • úrok z prodlení podle § 252 DŘ za neuhrazení splatné daně v termínu.

Pro firmu Alfa, s.r.o., je daňově uznatelná pouze zaplacená daň z nabytí nemovitých věcí, a to teprve v okamžiku, kdy jí uhradí, ale pouze za situace, že se nestala

Nahrávám...
Nahrávám...