3.1.1
Změny v zákoně o daních z příjmů ve zdanění fyzických osob
RNDr. Ivan Brychta
Vzhledem k tomu, že daňová přiznání za rok 2022 jsou již podána, budeme se v tomto textu zabývat již jen změnami platnými pro rok 2023 a v závěru zmíníme něco málo k očekávanému daňovému balíčku pro rok 2024.
Nahoru 1. Průměrná a minimální mzda, cestovní náhrady
Změny v důsledku zvýšení průměrné mzdy
V důsledku zvýšení průměrné mzdy se pro rok 2023 opět zvýšila hranice pro aplikaci vyšší sazby daně, a to takto:
Změny v důsledku zvýšení minimální mzdy
Nařízením vlády č. 465/2022 Sb. byla s účinností od 1. 1. 2023 zvýšena minimální mzda z částky 16 200 Kč na 17 300 Kč za měsíc (vzrostly i hodinové sazby, to ale nemá na daň z příjmů vliv). Změna se od roku 2023 promítla do následujících ustanovení zákona o daních z příjmů:
-
zvýšil se strop pro slevu za umístění dítěte do předškolního zařízení (§ 35bb ZDP) z 16 200 Kč na 17 300 Kč, protože oním stropem je právě minimální mzda,
-
limit pro osvobození příjmů z pravidelně vyplácených důchodů (podle § 4 odst. 1 písm. h) ZDP), který je stanoven podle 36násobku minimální mzdy, vzrostl z částky 583 200 Kč na 622 800 Kč,
-
vyplácení daňového zvýhodnění na děti poskytovaného formou daňového bonusu je podmíněno:
- -
obecnou podmínkou pro výplatu (dle § 35c odst. 4 ZDP), kdy výše příjmu (podle §§ 6 a 7 ZDP) je alespoň ve výši 6násobku minimální mzdy k 1. 1., což znamená zvýšení hranice z 97 200 Kč na 103 800 Kč, a
- -
pro výplatu měsíčního bonusu příjmem zaměstnance alespoň ve výši poloviny minimální mzdy k 1. 1. (podle § 35d odst. 4 ZDP), což znamená zvýšení hranice z 8 100 Kč na 8 650 Kč.
Zvýšení limitu pro příspěvky na stravování
Poslední nepřímou změnou v ZDP, kterou budeme zmiňovat, je zvýšení limitu pro příspěvky na stravování, a to v důsledku zvýšení horní hranice stravného pro pracovní cestu 5 až 12 hodin u zaměstnance odměňovaného platem. Ke změně došlo od 1. 1. 2023 vyhláškou MPSV č. 467/2022 Sb., která zvýšila horní limit až na 153 Kč. V důsledku toho vzrostlo maximum, které v roce 2023:
- -
v případě peněžitého příspěvku (stravenkového paušálu) může získat zaměstnanec coby příspěvek zaměstnavatele na stravování u jiných subjektů, aby se jednalo o osvobozený příjem zaměstnance, a
- -
v případě nepeněžitého příspěvku tvoří jeden z limitů pro daňovou uznatelnost nepeněžitého příspěvku na stravování u zaměstnavatele,
a to z 99,40 Kč (platilo od 20. 8. 2022 do 31. 12. 2022) na 107,10 Kč za jídlo.
Nahoru 2. Velká novela 2023
Zákon č. 366/2022 Sb., účinný (až na výjimky) od 1. 1. 2023 (na základě sněmovního tisk 254) přináší zásadní novinky v daních z příjmů, zejména pro fyzické osoby.
Zvýšení limitu pro paušální daň
V souvislosti se zvýšením obratu pro povinnou registraci k DPH z 1 000 000 Kč na 2 000 000 Kč (viz část zabývající se novinkami v oblasti DPH) dochází k stejnému navýšení maximální hodnoty příjmů fyzické osoby, kdy jí bude moci být stanovena daň paušální částkou. Zvýšení hranice na 2 000 000 Kč tak může znamenat, že se paušální daň stane zajímavou pro více podnikajících fyzických osob, než tomu bylo dříve.
Změna ale není až tak jednoduchá. Novela totiž předpokládá, že si poplatník při vstupu do paušálního režimu zvolí pásmo paušálního režimu (pokud bude očekávat příjmy vyšší než 1 000 000 Kč). Paušální pásma jsou celkem tři:
-
první pásmo je pro jakékoliv příjmy do 1 000 000 Kč, případně 1 500 000 Kč, bude-li alespoň 75 % příjmů z činnosti, u které jsou přípustné 80% nebo 60% výdaje, anebo 2 000 000 Kč, bude-li alespoň 75 % příjmů z činnosti, u které jsou přípustné 80% výdaje,
-
druhé pásmo je pro jakékoliv příjmy do 1 500 000 Kč, případně 2 000 000 Kč, bude-li alespoň 75 % příjmů z činnosti, u které jsou přípustné 80% nebo 60% výdaje, a
-
třetí pásmo je pro jakékoliv příjmy do 2 000 000 Kč.
Pro každé pásmo se platí jiné částky záloh na daň a pojistné: zatímco v prvním pásmu je měsíční částka 6 208 Kč, ve druhém pásmu je to 16 000 Kč a ve třetím dokonce 26 000 Kč. Přesto se zdá, že pro některé OSVČ může být paušální daň výhodná (srovnání se situací, kdy by podnikatel vykazoval výdaje procentem z příjmů, naleznete v závěru článku Pojistné u OSVČ).
Zvolené paušální pásmo bude moci poplatník změnit, ale až od následujícího roku, a to podáním oznámení správci daně do 10. ledna tohoto nového roku. Poplatníci, kteří již v roce 2022 byli v paušálním režimu a měli příjmy do 1 000 000 Kč, mají automaticky 1. pásmo, v ostatních situacích bylo nutné oznámit do 10. 1. 2023 správci daně změnu.
Obecně platí, že OSVČ by si měla (podle příjmů předchozího roku) zvolit co nejnižší pásmo. Pokud by v daném roce příjmy pro dané pásmo přesáhla, ale vešla by se ještě do vyššího pásma, lze provést změnu zpětně, doplatit rozdíl na zálohách a paušální daň zůstane zachována.
Soukromý lékař pan Petr měl pro rok 2023 nastaveno 1. pásmo paušálního režimu, neboť měl v roce 2022 příjmy 950 000 Kč. Pokud v roce 2023 jeho příjmy stoupnou na 1 400 000 Kč, může do 10. 1. 2024 oznámit zpětně změnu paušálního pásma na 2. pásmo, a pokud do 1. 4. 2024 (standardní termín pro podávání přiznání za rok 2023) doplatí rozdíl v zálohách, zůstane mu pro rok 2023 paušální daň zachována.
Další změněné podmínky pro paušální daň
Další změny související s paušální daní uvádíme jen stručně:
-
z § 23 odst. 8 ZDP se vypouští úprava postupu při přechodu z paušální daně na vedení účetnictví nebo na vykazování výdajů procentem z příjmů (podle důvodové zprávy je tomu z důvodu zjednodušení takového přechodu),
-
byl zvýšen limit ročních příjmů podle §§ 8 až 10 ZDP, které ještě nenaruší režim paušální daně, z dřívějších 15 000 Kč na 50 000 Kč,
-
paušální režim zůstane zachován (za určitých podmínek) i v situaci, kdy poplatník ukončil činnost anebo přerušil činnost a nezahájí znovu samostatnou činnost do termínu pro podání přiznání za rok, ve kterém tento poplatník ukončil či přerušil činnost,
-
pro účely rozhodných příjmů se za příjem ze samostatné činnosti považuje nově také příjem z úplatného převodu nebo nájmu majetku, který byl v posledním předcházejícím roce, za který nebyla daň FO rovna paušální dani a za který FO neuplatňovala výdaje % z příjmů, zařazen v obchodním majetku (což může pomoci OSVČ při ukončení činnosti mít i za poslední rok paušální daň),
-
přibyla povinnost evidovat příjmy podle jednotlivých druhů pro účely prokázání výše rozhodných příjmů pro zvolené pásmo paušálního režimu.
Povinnost podat daňové přiznání
V § 38g ZDP, specifikujícím podmínky pro podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob, nastalo několik změn s cílem valorizovat částky, za kterých nebude povinnost podat přiznání. Povinnost podat přiznání bude poprvé za rok 2023 až od příjmů přesahujících 50 000 Kč (dosud to bylo od příjmů nad 15 000 Kč). V případě zaměstnance se zvýšil limit jiných příjmů než ze závislé činnosti, při jehož překročení je třeba podat daňové přiznání, z 6 000 Kč na 20 000 Kč.
Do § 4a ZDP bylo doplněno osvobození nabytí spoluvlastnického podílu na nemovité věci od obce nebo od poplatníka, jehož je obec členem nebo zřizovatelem, pokud byla na výstavbu takové nemovitosti v letech 1995 až 2007 získána dotace, a převod na nájemce byl po určitou dobu podmínkami dotace zakázán. Osvobozen bude první převod po uplynutí této doby.
Od daně z příjmů je nově osvobozen příjem ze zvláštní odměny za výkon funkce člena okrskové volební komise (včetně zvláštní komise).
Mimořádné odpisy podle § 30a ZDP pro nový majetek zařazený v 1. nebo 2. odpisové skupině je možné zvolit i u majetku pořízeného v roce 2022 a 2023.
V případě odpočtu na podporu pořízení majetku na odborné vzdělávání bylo do § 34g ZDP doplněno ustanovení, podle něhož se v případě, kdy ve zdaňovacím období započatém od 1. 4. 2019 do 30. 4. 2021 (tedy i v letech 2020 až 2021) nebyla splněna podmínka doby použití majetku pro odborné vzdělávání, považuje podmínka za splněnou. Ale pro tyto případy se prodlouží celková doba testování plnění podmínek.
Nahoru 3. Další novely ZDP
Od 1. 1. 2024 je účinný nový stavební zákon č. 283/2021 Sb. Změny některých postupů a vydávaných dokumentů donutily zákonodárce k novele dalších zákonů, včetně daňových, a to i zákona o daních z příjmů. Novela, která toto provedla, má označení jako zákon č. 284/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím stavebního zákona (podle sněmovního tisku 1009 z minulého volebního období), a nabývá účinnosti ke stejnému datu jako samotný stavební zákon.
Změny, které byly v souvislosti s novým stavebním zákonem promítnuty do ZDP, jsou spíše formálního charakteru. Týkají se způsobu prokazování nároku na odečet nezdanitelné části základu daně zaměstnancem svému zaměstnavateli, konkrétně ustanovení § 38l odst. 1 písm. c) a d)…
