dnes je 29.3.2024

Input:

Změny v zákoně o daních z příjmů fyzických i právnických osob

19.2.2018, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 35 minut

3.1.1 Změny v zákoně o daních z příjmů fyzických i právnických osob

RNDr. Ivan Brychta

V následujícím textu přinášíme přehled nejdůležitějších změn v zákoně o daních z příjmů (ZDP) se zmínkou toho, co platí již od konce minulého roku, ale především se zaměřením na změny, které platí od ledna 2018.

1. Poslední novely ZDP

V následujícím se budeme zabývat zejména změnami ZDP danými posledním velkým daňovým balíčkem, tedy novelou - zákonem č. 170/2017 Sb. (na základě sněmovního tisku 873). Nejprve však zmíníme další menší novely, které byly přijaty v závěru roku 2017, konkrétně:

  • Zákon č. 246/2017 Sb. (dle sněmovního tisku č. 1110) přináší s účinností od 18. 8. 2017 následující změny, které (jelikož není přechodné ustanovení) lze aplikovat ode dne nabytí účinnosti:

    • - V § 15 odst. 1 ZDP pro dárce, který je fyzickou osobou, a v § 20 odst. 8 ZDP pro dárce, který je právnickou osobou, se rozšiřuje možnost poskytnutí daru, který by snížil základ daně, o dar evropským politickým stranám nebo evropským politickým hnutím na jejich činnosti.
    • - Do § 19 odst. 1 písm. a) ZDP se pak pro evropskou politickou stranu nebo evropské politické hnutí doplňuje, že budou od daně z příjmů osvobozené členské příspěvky.
  • Zákon č. 254/2017 Sb. (dle sněmovního tisku č. 1056) sice nabyl účinnosti 1. 9. 2017, ale dle přechodného ustanovení se aplikuje poprvé zpětně za rok 2017. Což je výborné, neboť pro fyzické osoby přináší významné změny do § 15 odst. 1 ZDP, tedy v souvislosti s poskytováním darů, které mohou snížit základ daně:

    • - hodnota jednoho odběru krve nebo jejích složek se pro účely snížení základu daně zvyšuje z 2 000 Kč na 3 000 Kč a
    • - nově se stanoví hodnota jednoho odběru krvetvorných buněk (s výjimkou úhrady prokázaných cestovních nákladů spojených s odběrem) ve výši 20 000 Kč.
    • Zákon č. 200/2017 Sb. (dle sněmovního tisku č. 854) nabývá účinnosti od 1. 1. 2018. Do ZDP přináší jedinou změnu, a to v podobě zvýšení daňového zvýhodnění na 1. dítě z 13 404 Kč na 15 204 Kč ročně.

    • Zákon č. 225/2017 Sb. (dle sněmovního tisku č. 927) mění s účinností od 1. 1. 2018 některé zákony v souvislosti se změnou stavebního zákona, což má mj. přinést zrychlení stavebního řízení tím, že slouží řízení o umístění stavby se samotným stavebním povolením. V návaznosti na to je do zákona o daních z příjmů promítnuta změna v ustanovení § 38l odst. 1 písm. c) a d) ZDP, které říká, co má poplatník doložit, pokud prokazuje svému zaměstnavateli nárok na odpočet na bytové potřeby v určitých situacích. Nově to tak může být i společným povolením, kterým se stavba umisťuje a povoluje.

    • Zákon č. 293/2017 Sb. (dle sněmovního tisku č. 1019), který je účinný také od 1. 1. 2018, je zatím poslední novelou ZDP. Změna, kterou přináší, se ale týká pouze České kanceláře pojistitelů, konkrétně nového daňového nákladu, kterým je podle § 24 odst. 2 písm. zz) převod prostředků z garančního fondu do fondu zábrany škod.

Změny v důsledku zvýšení průměrné mzdy

V důsledku zvýšení průměrné mzdy (viz nařízení vlády č. 343/2017 Sb.) se v roce 2018 zvyšuje hranice pro aplikaci solidární daně, a to takto:

platí pro rok  roční limit měsíční limit 
2017  1 355 136 Kč  112 928 Kč  
2018 1 438 992 Kč 119 916 Kč 

Změny v důsledku zvýšení minimální mzdy

Nařízením vlády č. 336/2016 Sb. byla s účinností od 1. 1. 2018 zvýšena měsíční minimální mzda z 11 000 Kč na 12 200 Kč za měsíc (vzrůstají i hodinové sazby, to ale nemá na daň z příjmů vliv). Změna se promítla do několika ustanovení zákona o daních z příjmů:

  • zvyšuje se strop pro slevu za umístění dítěte do předškolního zařízení (§ 35bb ZDP) z 11 000 Kč, na 12 200 Kč, protože oním stropem je právě minimální mzda,

  • limit pro osvobození příjmů z pravidelně vyplácených důchodů (podle § 4 odst. 1 písm. h) ZDP), který je stanoven podle 36násobku minimální mzdy, vzrostl z 396 000 Kč na 439 200 Kč,

  • vyplácení daňového zvýhodnění na děti poskytovaného formou daňového bonusu je podmíněno:

    • - obecnou podmínkou pro výplatu (dle § 35c odst. 4 ZDP), kdy výše příjmu (v roce 2018 jen podle §§ 6 a 7 ZDP) je alespoň ve výši 6násobku minimální mzdy k 1. 1., což znamená zvýšení hranice z 66 000 Kč na 73 200, a
    • - zvýšila se i hranice umožňující výplatu měsíčního bonusu u zaměstnance z 5 500 Kč na 6 100 Kč (§ 35d odst. 4 ZDP požaduje příjem alespoň ve výši poloviny minimální mzdy k 1. 1.).

2. Daňový balíček a jeho aplikace

Zákon č. 170/2017 Sb.

V dalším se již budeme věnovat výhradně změnám ZDP, které přinesl daňový balíček, tedy zákon č. 170/2017 Sb. Zpoždění v jeho projednávání způsobilo, že většina ze změn je použitelná až od zdaňovacího období započatého po 30. 6. 2017, neboť novela je účinná od 1. 7. 2017, čili u poplatníků se zdaňovacím obdobím, které je shodné s kalendářním rokem, je to až od roku 2018.

Čl. II bod 1 novely (přechodná ustanovení) říká, že pro daňové povinnosti u daní z příjmů:

  • za zdaňovací období před 1. 7. 2017 a

  • za zdaňovací období, které započalo před 1. 7. 2017,

jakož i práva a povinnosti s nimi související, se použije ZDP ve znění účinném do 30. 6. 2017.

Další body přechodných ustanovení (čl. II body 2 až 22 novely) pak upravují v některých případech postup odlišně, jsou tedy jakýmisi výjimkami. Co to znamená:

  • pro fyzické osoby (kdy zdaňovací období je kalendářní rok):

    • - neřekne-li některá z výjimek něco speciálního pro rok 2017, tak se novinky použijí až v roce 2018,
  • pro právnické osoby se zdaňovacím obdobím rovným kalendářnímu roku nebo se zdaňovacím obdobím jiným, ale které započalo do 30. 6. 2017:

    • - neřekne-li některá z výjimek něco speciálního pro rok 2017, tak se novinky použijí opět až v roce 2018,
  • pro právnické osoby se zdaňovacím obdobím jiným než kalendářní rok, pokud započalo po 30. 6. 2017:

    • - změny se aplikují v plném rozsahu
  • zaměstnavatelé ve vztahu ke svým zaměstnancům:

    • - pro zdanění či osvobození zaměstnanců budou postupovat podle předchozího pravidla pro fyzické osoby.

Další výklad rozdělíme na pět částí:

  • změny pouze pro fyzické osoby (ad 3)

  • změny pouze pro právnické osoby (ad 4)

  • změny v daňových a nedaňových nákladech a u finančního leasingu (ad 5)

  • změny u majetku a jeho odpisování (ad 6)

  • ostatní změny (ad 7).

3. Daňový balíček – změny pouze pro fyzické osoby

Nepeněžní příjem z „trvajícího plnění po delší dobu”

Od roku 2018 je účinné rozšíření v § 3 odst. 3 ZDP u nepeněžního příjmu z opakujícího se plnění na dobu neurčitou nebo dobu života nebo delší než 5 let (které je oceňováno jako pětinásobek ročního plnění) o nepeněžní příjem z trvajícího plnění po takto dlouhou dobu.

Bohužel nejde jen o „slovíčkaření”, důvodová zpráva říká, že se má takto postihnout např. úrok z peněžitých zápůjček na 20 let, neboť prý majetkový prospěch z důvodu jejich neúročení vznikne prý hned na začátku. Už toto je hodně sporné, obzvláště při současných nízkých úrokových mírách, ještě více zarážející je fakt, že toto ustanovení postihne jen osoby s příjmy podle § 7 nebo § 10 ZDP. Pro případ zaměstnanecké zápůjčky by zůstalo „měsíční” danění (v doplněném § 6 odst. 9 písm. v) ZDP).

Daňové úlevy jen pro vlastní bytovou potřebu

Do několika dalších ustanovení řešících pro fyzické osoby daňové úlevy ve spojitosti s bytovou potřebou je od roku 2018 doplněno, že se musí jednat o vlastní bytovou potřebu. Novela tak učinila:

  • v § 4 odst. 1 písm. a) ZDP pro osvobození při prodeji rodinného domu nebo jednotky, kdy není splněna podmínka dvouletého bydliště před prodejem a

  • v § 4 odst. 1 písm. v) ZDP u osvobození přijatého odstupného v části použití odstupného pro uspokojení bytové potřeby rok před přijetím, kde to ještě nebylo.

Vypořádání spoluvlastnictví

V § 4 odst. 1 písm. b) ZDP u osvobození příjmů z prodeje nemovitých věcí po 5 letech držby se toto osvobození rozšiřuje od roku 2018 i na příjmy z vypořádání spoluvlastnictví k nemovitým věcem jinak než podle spoluvlastnických podílů.

Osvobození prodeje podílu v obchodní korporaci

Ze změn v § 4 ZDP je zpětně od roku 2017 použitelná jen ta v § 4 odst. 1 písm. s) ZDP bodu 4, která způsobí, že osvobození příjmů z prodeje podílů v obchodní korporaci (po 5 letech držby) se bude moci aplikovat i na příjem odpovídající zvýšení nabývací ceny podílu peněžním plněním ve prospěch vlastního kapitálu obchodní korporace, pokud k němu došlo do 5 let od plnění. I nadále tak bude v tomto směru omezení pouze pro příjmy odpovídající zvýšení nabývací ceny nepeněžním plněním ve prospěch vlastního kapitálu.

S účinností od roku 2018 se stejně jako při osvobození prodejů nemovitých věcí zohledňuje do časového testu i doba vlastnictví zůstavitelem v případě zděděných podílů od přímého příbuzného a manžela. A obdobná úprava je doplněna také pro osvobození příjmů z prodeje cenných papírů po 3 letech držby, tedy do osvobození v § 4 odst. 1 písm. x) ZDP.

Osvobození prodeje cenných papírů

Změna § 4 odst. 1 písm. w) ZDP naopak zpřísní podmínky pro osvobozený prodej cenných papírů a podílů připadající na podílový list při jeho zrušení, je-li příjem v úhrnu do 100 000 Kč. Osvobození se od roku 2018 netýká příjmů:

  • z kapitálového majetku a

  • z příjmů z cenných papírů a podílů, které jsou nebo byly zahrnuty v obchodním majetku (zde je tří nebo pětiletá lhůta od ukončení samostatné činnosti).

Osvobození bezúplatných příjmů

Od roku 2018 se opět mění § 4a písm. j) ZDP upravující podmínky osvobození u zdravotně handicapované osoby, která obdržela dar na vzdělávání, změnu kvalifikace apod.:

  • v případě daru na vzdělávání bylo doplněno, že se nesmí jednat o souvislost se závislou činností (prý se takto obchází speciální podmínky osvobození zakotvené v § 6 odst. 9 písm. d) ZDP), a

  • potvrzuje se, že nepoužité prostředky jsou příjmem podle § 10 ZDP v posledním zdaňovacím období, ve kterém mohly být podmínky pro osvobození splněny.

Závislá činnost (§ 6 ZDP)

Všechny změny u závislé činnosti jsou aplikovány od roku 2018. Jde o tyto změny:

  • Ustanovení § 6 odst. 4 ZDP upravující zdanění vybraných příjmů srážkovou daní bylo dříve použitelné jen u dohod o provedení práce do 10 000 Kč/měsíc). Nově se obdobně postupuje také u příjmů malého rozsahu, tj. příjmů v úhrnné výši nepřesahujících u jednoho zaměstnavatele (plátce) částku 2 500 Kč/měsíc.

Jelikož se zřejmě bude ve většině případů jednat o příjmy podléhající pojistnému, srážková daň se spočte ze superhrubého základu.

Rozhodnout se pro uplatnění příjmů v rámci přiznání bude i nadále možné.

Zdá-li se Vám postup v případě § 6 odst. 4 ZDP i nadále jasným, doporučujeme pročíst Sdělení pro plátce daně ze závislé činnosti a tvůrce mzdových programů (zveřejněno 3. 11. 2017), které Vás přesvědčí o tom, že zákon lze vykládat i jinak, než zní. Důkazem je názor správce daně obsažený ve sdělení (zejména v příkladech č. 1 a č. 2 tam popsaných), podle něhož se do částky 2 500 Kč, která je limitem pro novou variantu zdanění srážkovou daní, nezapočítávají příjmy z dohod o provedení práce.

  • V § 6 odst. 6 ZDP byla opravena chyba – ze vstupní ceny u původního vlastníka se bude dodanění zaměstnance při využívání vozidla pro služební i soukromé účely počítat nově i pro vozidlo pořízené na finanční leasing (toto mělo být v zákoně již od roku 2014, ale zapomnělo se na to).

  • Benefit spočívající v možnosti hradit (ze zisku, FKSP, sociálního fondu, jako nedaňový výdaj) mj. použití zdravotnických zařízení (v § 6 odst. 9 písm. d) ZDP) je rozšířen o:

    • - zboží nebo služby zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru od zdravotnických zařízení a
    • - pořízení zdravotnických prostředků na lékařský předpis.

Zejména v druhém případě ale bude problém, abychom ustáli nepeněžní charakter plnění, neboť lze očekávat, že recepis bude na zaměstnance.

Osvobozeno bude u zaměstnance podle stejného ustanovení poskytnutí nepeněžního příspěvku na tištěné knihy, včetně obrázkových knih pro děti, mimo knih, ve kterých reklama přesahuje 50 % plochy (bližší vymezení je možné nalézt ve vysvětlivkách přílohy č. 3a zákona o DPH).

  • Do ustanovení § 6 odst. 9 písm. d) a e) ZDP, tj. pro benefity typu:

    • - možnost použití zdravotnických, vzdělávacích a dalších zařízení vč. příspěvku na dovolenou hrazené ze zisku, FKSP, sociálního fondu, jako nedaňové, a
    • - zvýhodnění jízdného u zaměstnanců zaměstnavatele provozujícího veřejnou dopravu lze poskytnout rodinným příslušníkům

se doplňuje, že v takovém případě jde o příjem zaměstnance (nikoliv rodinných příslušníků, kteří by benefit obdrželi).

  • Pro osvobození (zdanění) majetkového prospěchu zaměstnance při bezúročné zápůjčce podle § 6 odst. 9 písm. v) ZDP, kdy je osvobozena jistina do 300 000 Kč, se doplňuje, že:

    • - majetkový prospěch z bezúročných zápůjček s výší jistin nad 300 000 Kč vypočtený za jednotlivé kalendářní měsíce se oceňuje podle § 6 odst. 3 ZDP a
    • - zahrnuje do základu daně alespoň jednou za zdaňovací období, a to nejpozději při zúčtování mzdy za měsíc prosinec.
  • Prohlášení zaměstnance pro svého zaměstnavatele (podle § 38k odst. 4 a 5 ZDP) je od roku 2018 přípustné i v jiných formách než papírové podobě, např. v elektronické podobě. Učiněno musí být ale prokazatelně (avšak ne nutně s elektronickým podpisem). V tomto duchu také zveřejnilo MF nový vzor č. 26 tiskopisu 25 5457 MFin 5457 „Prohlášení poplatníka daně z příjmů FO ze závislé činnosti”, který je značně zjednodušen a není závazný.

Pozor!
Pozor však na to, že žádosti o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za rok 2017 bude ještě zaměstnanec podávat postaru (podpisem části III. starších formulářů prohlášení).

Změny v prohlášení musí zaměstnanci ohlašovat nejpozději poslední den kalendářního měsíce, v němž změna nastala, anebo nově poslední den kalendářního měsíce, v němž bylo o změně rozhodnuto.

Samostatná činnost (§ 7 ZDP)

Novela přináší snížení stropu procentních (paušálních) výdajů na polovinu (naposledy v roce 2017 možnost uplatnění oproti příjmům do maximálně 2 000 000 Kč, od roku 2018 to je oproti příjmům maximálně do 1 000 000 Kč). Výměnou za to fyzické osoby uplatňující procentní výdaje mohou využít slevu na manželku a daňové zvýhodnění na vyživované děti i při použití procentních výdajů (dochází k odstranění § 35ca ZDP). Přechodné ustanovení pak říká, že v roce 2017 se fyzická osoba může sama rozhodnout, zda použije postup jako v roce 2016, nebo novelizované znění, které od roku 2018 již bude platit jako jediné.

Příklad
Nechť má zemědělský podnikatel příjem ze svého podnikání ve výši 1 300 000 Kč, jiné příjmy nemá. Má manželku bez zdanitelných příjmů a jedno nezletilé dítě. V roce 2017 má mít následující možnosti:

varianta „jako 2016” „jako 2018” poznámky 
příjmy 1 300 000 1 300 000 v obou případech shodné 
80% výdaje - 1 040 000 - 800 000 var. „jako 2018”: výpočet z maximálně 1 000 000 příjmů 
základ daně 260 000 500 000  
15% daň 39 000 75 000  
sleva na poplatníka - 24 840 - 24 840  
sleva na manželku nelze - 24 840  
daňové zvýhodnění nelze - 13 404 (zde použita sazba pro rok 2017, v roce 2018 je zvýhodnění na 1. dítě vyšší) 
výsledná daň 14 160 11 916 var. „jako 2018” o 2 244 Kč výhodnější 

V daném příkladu vychází z pohledu zdanění výhodněji využití nového postupu již v roce 2017. Nesmíme ale zapomínat ani na odvody sociálního a zdravotního pojištění, a tady je zřejmé, že o 240 000 Kč vyšší základ daně u nového postupu generuje i značně vyšší odvody, takže se zohledněním pojistných odvodů bude vycházet lépe původní postup.

Druhá změna pro podnikatele se aplikuje od roku 2018, ale příliš povedená není. Zákonodárce se snažil vyřešit problém, jak má postupovat poplatník, který vede účetnictví a v přiznání uplatňuje výdaje procentem z příjmů. Ačkoliv totiž z § 23 odst. 2 ZDP a § 21h ZDP vyplývá, že u poplatníka, který je účetní jednotkou, jsou příjmy jeho výnosy podle právních předpisů upravujících účetnictví, tvrdí se v pokynu GFŘ D-22, že takový podnikatel musí vycházet z příjmů, nikoliv ze svých výnosů. Novela (s cílem tento názor správce daně podpořit) doplnila do § 7 odst. 8 ZDP, že se „pro účely odstavce 7 příjmy rozumí příjmy podle tohoto zákona, které by poplatník měl, pokud by nebyl účetní jednotkou”. Problém je ale v tom, že § 7 odst. 7 ZDP, kterého se novinka týká, hovoří jen výdajové stránce, nikoliv o příjmové stránce.

Daň stanovená paušální částkou (§ 7a ZDP)

Zpětně od roku 2017 je možné použít i změny v § 7a ZDP u daně stanovené paušální částkou. Novela říká, že požádat o stanovení daně paušální částkou bude nově možné i v případech:

  • kdy zároveň s podnikáním je i příjem ze závislé činnosti, nebo

  • kdy podnikatel provozuje podnikatelskou činnost i se zaměstnanci.

K novelizovanému znění doplňme, že první rozšíření (možnost mít i příjmy ze závislé činnosti) příliš nepomůže, neboť zákonodárci nenovelizovali § 7a odst. 5 ZDP, takže při příjmech ze závislé činnosti nad 15 000 Kč bude fyzická osoba povinně podávat přiznání (a tím se ztrácí výhoda daně stanovené paušální částkou). Možná tedy zabere druhá novinka (využití zaměstnanců); přesto ale obecně považujeme ustanovení § 7a ZDP za nesystémovou výjimku, která by měla být asi raději zrušena.

Další změnou (aplikovatelnou až od roku 2018) je úprava v § 38a ZDP, podle níž poplatník, který má stanovenou daň paušální částkou, nehradí zálohy na daň.

Příjmy z kapitálového majetku (§ 8 ZDP)

V ustanovení § 8 ZDP, upravujícím příjmy z kapitálového majetku, se zpětně pro 2017 aplikuje změna: v ustanovení § 8 odst. 7 ZDP, řešícího výdaje v případě zdanění plnění ze soukromého životního pojištění, novela zohlednila u příjmu z odkupného fakt, že při předčasné výplatě je příspěvek zaměstnavatele zdaněn, a proto se do výdajů bude moci zahrnout, aby nedocházelo k opětovnému zdanění.

Další změnou, účinnou roku 2018, je rozšíření příjmů v § 8 odst. 1 písm. a) ZDP o příjmy z podílového fondu, je-li v něm podíl představován cenným papírem.

Změny v souvislosti s rodinnou fundací

Nyní na chvíli „předběhneme” a zmíníme změnu u právnických osob, kdy v § 17a odst. 2 písm. f) ZDP dochází k zpřesnění definice rodinné fundace, kterou se kromě nadace nově rozumí i nadační fond, pokud podle jejich zakladatelského jednání slouží nebo svou činností směřují k podpoře osob blízkých zakladateli nebo nově i k podpoře samotnému zakladateli. Takové právnické osoby nejsou od roku 2014 veřejně prospěšnými poplatníky a nevztahují se na ně výhody daňově neziskových subjektů.

Nyní zákonodárci usoudili, že se na majetek odložený do rodinné fundace a na plnění z ní dá pohlížet obdobně jako na svěřenský fond, a proto od roku 2018 v tomto duchu doplnili:

  • § 8 odst. 1 písm. i) ZDP, který vedle plnění ze zisku ze svěřenského fondu nově zahrnuje mezi příjmy z kapitálového majetku i plnění ze zisku z rodinné fundace (obojí se zdaní srážkovou daní), a

  • § 10 odst. 3 písm. c) ZDP, který pro plnění z ostatního majetku ze svěřenského fondu a nově i z rodinné fundace obsahuje osvobození takto nabytých bezúplatných příjmů jak pro „blízké osoby”, tak pro osobu, která tam majetek vložila.

Ostatní příjmy - § 10 ZDP

Mezi ostatními příjmy nalezneme od roku 2018 ještě další dvě změny:

  • formální změnou je doplnění do § 10 odst. 1 písm. b) ZDP, že se jedná o příjmy z úplatného převodu nemovité věci, cenného papíru a jiné věci, neboť bezúplatný příjem upravuje § 10 odst. 1 písm. n) ZDP, a

  • u příjmů z úplatného převodu kmenového listu, který není v obchodním majetku poplatníka, bude výdajem nabývací cena tohoto kmenového listu (určená podle § 24 odst. 7 ZDP).

Daňové zvýhodnění na dítě

Novela zvýšila zpětně za celý rok 2017 sazby daňového zvýhodnění na vyživované dítě žijící s poplatníkem ve společné domácnosti, a to:

  • v případě druhého dítěte z 17 004 Kč na 19 404 Kč ročně, a

  • za každé třetí a další dítě z 20 604 Kč na 24 204 Kč ročně.

O vyšší částky nepřijdou ani zaměstnanci za měsíce leden až červen 2017, tedy před účinností novely, kdy jim zaměstnavatelé ještě museli aplikovat sazby původní. Zvýšené sazby lze v přiznání nebo prostřednictvím ročního zúčtování mezd získat za celý rok 2017 zpětně.

V této souvislosti připomeňme v předchozí části již popsanou novelu ZDP, podle níž od roku 2018 vzrůstá i daňové zvýhodnění na 1. dítě, a to z 13 404 Kč na 15 204 Kč.

Osoby s dětmi ale již nepotěší další novinky, které se aplikují od roku 2018:

  • V § 35c odst. 1 ZDP je doplněno, že v případě více dětí ve společně hospodařící domácnosti se již neposuzují všechny vyživované děti dohromady, ale samostatně vyživované děti každého z poplatníků. To např. u druha a družky, kteří mají jedno společné dítě a každý po jednom z prvního manželství, způsobí, že ačkoliv jsou v domácnosti tři děti, zvýhodnění lze možné čerpat jen v základní výši na jedno z dětí a ve výši na druhé dítě u zbylých dvou.

  • Podle upraveného § 35c odst. 4 ZDP sice stále platí, že pro dosažení nároku na daňový bonus musí příjmy poplatníka dosáhnout alespoň minimální mzdy, ale nově se budou brát v úvahu pouze příjmy ze závislé činnosti a příjmy ze samostatné činnosti (příjmy z kapitálového majetku či z nájmu už se nezohlední).

Daňové přiznání podávané osobou spravující pozůstalost

Do § 38ga ZDP týkajícího se daňového tvrzení podávaného osobou spravující pozůstalost za zemřelou fyzickou osobu (za období od smrti do vyřešení dědictví) je od roku 2018 doplněno, že v takových tvrzeních lze nově možné uplatnit i slevy na zaměstnance (podle § 35 ZDP) a odčitatelné položky na vědu a výzkum a na odborné vzdělávání (§§ 34 až 34h ZDP).

4. Daňový balíček – změny pouze pro právnické osoby

Základ daně

Do § 23 odst. 2 písm. b) ZDP bylo se zpětnou účinností za zdaňovací období započaté 2017 doplněno, že základ daně se určí z rozdílu mezi příjmy a výdaji i u poplatníků, kteří vedou jednoduché účetnictví. Nejde ale o převratnou změnu, neboť v případě jednoduchého účetnictví by ani před novelou nešlo postupovat jinak.

Příjmy, které nejsou předmětem daně

Změna v § 18 odst. 2 ZDP jistě potěší společenství vlastníků jednotek, pro které od roku 2018 nejsou předmětem daně také příjmy z pojistného plnění z pojištění domu sjednaného společenstvím vlastníků jednotek.

Osvobozené příjmy právnických osob

Dvě ze změn v osvobozených příjmech právnických osob se aplikují již pro zdaňovací období započaté v roce 2017:

  • Změna v § 19 odst. 1 písm. zh) ZDP [dříve obsažená pod písmenem zp)] spočívá v rozšíření osvobození příjmů České republiky – nově jsou osvobozeny veškeré příjmy z operací řízení likvidity státní pokladny a řízení státního dluhu podle zákona upravujícího rozpočtová pravidla (dříve se osvobození týkalo jen výnosů z operací na finančním trhu s peněžními prostředky státní pokladny).

  • Druhá změna se použije od 1. 7. 2017 a je čistě formální. Ustanovení o tom, že se osvobození příjmů podílů na zisku od dceřiné společnosti plynoucích mateřské společnosti, která je rezidentem z JČS EU, nevztahuje na podíly na zisku, má-li dceřiná společnost možnost snížit o ně základ daně, se přesunulo z původního § 19 odst. 2 písm. c) ZDP do § 19 odst. 1 písm. zi) ZDP.

Další změny v osvobozeních právnických osob se aplikují od zdaňovacího období započatého po 30. 6. 2017:

  • Do § 19 odst. 3 písm. b) ZDP mezi mateřské společnosti jsou nově zařazeny také svěřenský fond, rodinná fundace obec a svazek obcí, přičemž se zpřesňuje (kvůli svěřenskému fondu), že nepřetržitá držba alespoň 10% podílu na základním kapitálu jiné obchodní korporace se musí týkat podílu zahrnutého v obchodním majetku těchto právnických osob.

  • § 19b odst. 2 písm. b) ZDP v bodech 1 a 2 obsahuje pro veřejně prospěšné poplatníky osvobození bezúplatného příjmu v případě, že byl poskytnut na účely, pro které si může dárce snížit základ daně (viz § 15 odst. 1 a § 20 odst. 8 ZDP). V nových bodech 3 a 4 tohoto ustanovení se zavádí úplné osvobození všech bezúplatných příjmů pro územní samosprávný celek nebo jím zřízenou příspěvkovou organizaci, dobrovolný svazek

Nahrávám...
Nahrávám...