dnes je 28.3.2024

Input:

Mobilní telefony

23.8.2017, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 15 minut

Mobilní telefony

Jaroslava Pfeilerová

Právní úprava
Právní úprava:

  • Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů

    • § 6 odst. 7 písm. d) – Náhrady za opotřebení vlastního zařízení

    • § 6 odst. 8 – Výdaje hrazené zaměstnavatelem zaměstnanci paušálem

    • § 24 odst. 1 – Výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů ve výši prokázané poplatníkem

    • § 24 odst. 2 písm. v) bod 1. – Účetní odpisy hmotného majetku, který není vymezen pro účely zákona

    • § 26 odst. 2 – Co se rozumí hmotným majetkem pro účely zákona o daních z příjmů

    • § 28 – Hmotný majetek odpisuje poplatník

  • Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád

    • § 92 – Dokazování

    • § 85 až 88 – Daňová kontrola

  • Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce

    • § 151 – Zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům náhrady, které jim vzniknou při plnění pracovních povinností

  • Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví

    • § 3 – Účetní jednotky účtují podvojnými zápisy o skutečnostech, které jsou předmětem účetnictví, do období, s nímž tyto skutečnosti časově a věcně souvisí

    • § 11 – Účetní doklady

  • Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o účetnictví, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví

    • § 7 – Dlouhodobý hmotný majetek

    • § 9 – Zásoby

    • § 56 – Odpisování majetku

Popis operace:

V současné době jistě nebude nikdo pochybovat o tom, že podnikatel potřebuje k výkonu své činnosti mobilní telefon. Telefonní spojení je základním předpokladem při podnikání. Při daňovém posouzení a při účtování o této problematice je však nezbytné postupovat v rámci platné právní úpravy.

Náklady spojené s použitím vlastního telefonu zaměstnance pro potřeby zaměstnavatele

V souladu se zákoníkem práce poskytuje zaměstnavatel zaměstnanci náhrady výdajů, které mu vzniknou v souvislosti s plněním pracovních povinností. Podmínkou ovšem je, aby zaměstnavatel s použitím vlastního mobilního telefonu zaměstnance souhlasil a současně s ním dohodl způsob poskytnutí náhrad.

  • Jednou z možností je zakoupení služební SIM karty, kterou má zaměstnanec možnost využívat při služebních hovorech ve svém vlastním mobilním telefonu, zatímco pro soukromé účely má SIM kartu privátní. Tento postup však v praxi naráží na celou řadu problémů, např. na nepraktické „přehazování” SIM karty nebo na nemožnost zatelefonovat zaměstnanci na „služební telefonní číslo” v době, kdy má v mobilním telefonu soukromou SIM kartu atd.

  • Další možností je proplácení služebních hovorů zaměstnavatelem, např. na základě výpisu jednotlivých hovorů od operátora, ze kterého je možné prokazatelně odlišit hovory soukromé a služební. Ale i tento postup, ve kterém zaměstnanec a zaměstnavatel každý měsíc zjišťují přesnou výši služebních hovorů, není příliš praktický. Prokazování služebních hovorů je administrativně zbytečně náročné.

  • V praxi je nejvíce využíván následující postup. Služební hovory jsou zaměstnanci propláceny na základě kalkulace paušální částky. Postup, jakým správně stanovit paušál za služební telefonní hovory, není nikde stanoven. Při poskytování těchto náhrad je nutné vycházet ze zákoníku práce a také ze zákona o daních z příjmů. Zákoník práce pouze stručně stanoví povinnost zaměstnavatele poskytovat zaměstnanci náhrady, které mu vzniknou při plnění pracovních povinností. Daňový zákon je výrazně přísnější, neboť nařizuje, aby paušální částka byla zaměstnavatelem prokazatelně stanovena na základě kalkulace skutečných výdajů. Jedním z možných způsobů výpočtu paušální částky je postup, kdy jsou po určitou dobu (např. 3 měsíce) sledovány služební hovory, jejich délka a cena. Z takto získaných údajů je možné určit paušální částku náhrady za služební hovory např. za kalendářní měsíc. Zaměstnavatel může rozhodnout o paušální náhradě i za jiné časové období, např. týdenní. Jak již bylo uvedeno – zákon nestanoví žádný závazný postup výpočtu paušální náhrady a záleží pouze na zaměstnavateli, pro jaký postup se rozhodne. Platí také zásada, že je nutné v určitých časových intervalech přehodnocovat a kontrolovat stanovený paušál v tom smyslu, zda se nezměnily podmínky a okolnosti, za kterých byl stanoven. Pokud dojde k jakýmkoli změnám, je zaměstnavatel povinen přiznaný paušál přepočítat nebo zrušit.

Poskytnutí mobilního telefonu zaměstnanci zaměstnavatelem

Pro výkon mnohých profesí je nutné, aby zaměstnavatel vybavil zaměstnance služebním mobilním telefonem. V závislosti na pořizovací ceně mobilního telefonu účetní jednotka rozlišuje:

  • Hmotný majetek zahrnutý do obchodního majetku a vymezený v ustanovení § 26 odst. 2 ZDP, který se daňově odepisuje. Daňový odpis lze zahrnout do daňově účinných nákladů.

  • Mobilní telefon vložený do obchodního majetku v pořizovací ceně do 40 000 Kč. Daňový režim nákladů u takového majetku kopíruje účetní postup, který určí sám zaměstnavatel vnitřní směrnicí. Směrnicí bude mimo jiné stanovena hranice, od které bude mobilní telefon účetně odepisován, a současně také určí účetní odpisový plán. Účetní odpis bude daňově účinným nákladem.

  • O mobilních telefonech pod hranici stanovenou účetní jednotkou bude účtováno jako o zásobách. To znamená, že tyto telefony budou účtovány na účet skupiny 50 – Spotřebované nákupy a daňovým nákladem se stanou v momentě použití.

Při tvorbě vnitřní směrnice je nutné, aby nařízená rozhodnutí byla v souladu se zásadou věrného zobrazení skutečností, o kterých se účtuje. V některých případech je vnitřní směrnice upravena takovým způsobem, že umožňuje účetní jednotce rozhodnout o každé položce individuálně s přihlédnutím k jejím specifikům.

Pokud chce zaměstnanec soukromě využívat služební mobilní telefon, musí k tomu mít souhlas zaměstnavatele. Současně je nutné pamatovat na skutečnost, že pokud zaměstnanec neposkytne zaměstnavateli protiplnění (např. finanční úhradu), vzniká mu majetkový prospěch v podobě uspořených peněz, které by jinak musel vynaložit. Vzhledem k tomu, že tento majetkový prospěch byl získán v souvislosti s výkonem práce pro zaměstnavatele, podléhá dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti.

Poplatky za telefonní hovory

Poplatky za telefonní hovory (účtová skupina 51 – Služby) je nutné časově a případně i analyticky rozlišit na daňovou a nedaňovou část. Účetní jednotky o těchto nákladech rozhodují na základě faktury za uskutečněné hovory vystavené mobilním operátorem.

Někteří správci daně i někteří autoři odborných příspěvků nedoporučují, aby zaměstnavatelé místo uzavírání smluv s mobilními operátory používali pro zaměstnance tzv. „dobíjecí kupony”. Svůj názor odůvodňují tím, že takto uskutečněné hovory nelze prokázat jejich výpisem. Záleží tedy na rozhodnutí zaměstnavatele, zda se i přes tento existující názor rozhodne „dobíjecí kupony” používat. Při účtování o kuponech se vychází z toho, že nakoupený kupon je ceninou účtovanou např. na vrub účtu 213 – Ceniny. Teprve v momentě dobití lze účtovat o nákladu (např. MD 518/DAL 213). Další nejasnost spočívá v tom, že v okamžiku dobití kreditu neznáme cenu hovorů, které případně zaměstnanec provolá soukromě, navíc celý kredit nemusí být provolán v daném zdaňovacím období.

Vnitřním firemním předpisem je možné stanovit, že podle jednotlivých profesí bude u zaměstnanců stanoven limit poplatků za telefonní hovory a částka nad uvedený limit (podle měsíčního vyúčtování) bude považována za soukromé hovory, kterou zaměstnanec uhradí do pokladny nebo mu bude sražena ze mzdy. Výpočet limitu by měl vycházet z propočtu podobně jako při použití paušálu.

Osobní spotřeba zaměstnance

V případech, ve kterých zaměstnanec použil mobilní telefon se souhlasem zaměstnavatele také pro soukromé účely, je nutné, aby zaměstnanec tyto hovory zaměstnavateli uhradil. Pokud soukromé hovory uskutečněné služebním telefonem nebudou zaměstnavateli uhrazeny, jedná se o zaměstnaneckou výhodu, jejíž hodnota podléhá odvodům daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a také odvodům zákonného pojistného.

Ztráta telefonu

V případě, že zaměstnanec ztratil nebo mu byl zcizen svěřený služební mobilní telefon, je nutné zjistit, z jakého důvodu k události došlo. Pokud ke škodě došlo z důvodu živelní pohromy nebo byla způsobena neznámým pachatelem, není zaměstnanec povinen k úhradě hodnoty svěřeného předmětu.

Zaměstnanec odpovídá za ztrátu svěřeného mobilního telefonu při splnění následujících předpokladů:

  • bylo vyhotoveno písemné potvrzení o převzetí svěřeného předmětu,

  • zaměstnanec mobilní telefon využíval sám a měl možnost zabezpečit jeho ochranu.

Pokud jsou splněny stanovené podmínky, nemusí zaměstnavatel zaměstnanci prokazovat jeho zavinění vedoucí ke ztrátě mobilního telefonu. Zaměstnanec se však odpovědnosti za ztrátu svěřeného předmětu může zcela nebo částečně zprostit, jestliže prokáže, že ztráta vznikla zcela nebo zčásti bez jeho zavinění. Pokud zaměstnanec ztrátu mobilního telefonu zavinil, není rozhodující, o jaký druh zavinění se jedná, zda o škodu způsobenou úmyslně nebo z nedbalosti. Zaměstnavatel individuálně posoudí každý případ vzniklé škody a rozhodne, jakou výši náhrady bude požadovat. Zaměstnavatel se také může rozhodnout tak, že náhradu vzniklé škody po zaměstnanci vyžadovat nebude. Výši požadované náhrady škody je zaměstnavatel povinen se zaměstnancem projednat a ve lhůtě jednoho měsíce ode dne, kdy byla škoda zjištěna, mu oznámit výši požadované náhrady. Podrobněji je problematika škod způsobených zaměstnanci řešena v samostatném příspěvku.

Individuální podnikatel

Podnikající fyzická osoba může daňově uplatnit náklady spojené s pořízení mobilního telefonu i poplatky za uskutečněné hovory. Pokud podnikatel využívá jeden mobilní telefon pro soukromé i pro podnikatelské účely, musí z daňových nákladů vyloučit náklady na osobní spotřebu. Správnou výši daňových výdajů za uskutečněná volání z mobilního telefonu může podnikatel prokázat např. výpisem hovorů. Postupů, jak vyloučit náklady na soukromé hovory, je více, např. přeúčtování v rámci daňových a nedaňových analytik příslušného nákladového účtu, nebo také vyloučením ceny soukromých hovorů ze základu daně přímo v daňovém přiznání.

Podnikající fyzická osoba také nemůže využít možnosti uplatnit do daňově účinných nákladů částku náhrady za telefonické hovory stanovenou paušálem. Jak již bylo uvedeno, tato možnost je zákonem umožněna pouze při poskytování náhrad zaměstnancům, podnikatel musí každý svůj výdaj prokázat.

Souvztažnosti:

Č.  Účetní případ  MD  DAL  
   Účtování o zásobách – způsob A        
1.   Faktura od dodavatele   111   321   
2.   Převzetí mobilních telefonů na sklad v ceně pořízení   112   111   
3.   Výdej do spotřeby   501   112   
   Účtování o zásobách – způsob B        
4.   Faktura od dodavatele   501   321   
5.   Zůstatek zásob k 31. 12.   112   501   

 

Č.  Účetní případ  MD  DAL  
   Odpisovaný majetek        
Nahrávám...
Nahrávám...