dnes je 15.11.2019
Input:

Manželé a majetek ve vztahu k podnikání

18.10.2019, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Manželé a majetek ve vztahu k podnikání

Ing. Ivan Macháček

1. Úvod do problematiky

1.1 Rozdíl mezi spoluvlastnictvím a společným jměním manželů

Právní institut spoluvlastnictví upravuje nový občanský zákoník, a to v ustanoveních §§ 1115 až 1157 NOZ, právní institut společného jmění manželů je pak upraven v §§ 708 až 753 NOZ.

1.2 Spoluvlastnictví

Vymezení spoluvlastnictví

Každý ze spoluvlastníků je úplným vlastníkem svého podílu. Podíl vyjadřuje míru účasti každého spoluvlastníka na vytváření společné vůle a na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví věci. Velikost podílu vyplývá z právní skutečnosti, na níž se zakládá spoluvlastnictví nebo účast spoluvlastníka ve spoluvlastnictví. To spoluvlastníkům nebrání, aby si velikosti podílů ujednali jinak; takové ujednání musí splňovat náležitosti stanovené pro převod podílu. V případě pochybností o velikosti podílů platí vyvratitelná právní domněnka, že jsou podíly stejné.

1.3 Společné jmění manželů

Vznik společného jmění manželů

Podle ustanovení § 708 je součástí společného jmění manželů vše, co:

  • manželům náleží,

  • má majetkovou hodnotu a

  • není vyloučeno z právních poměrů.

Občanský zákoník rozlišuje trojí typ právního režimu společného jmění, a to zákonný režim, smluvený režim, anebo režim založený rozhodnutím soudu.

Zákonný režim je upraven v §§ 709 až 715 NOZ. Podle znění § 709 odst. 1 NOZ je součástí společného jmění to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co:

  1. slouží osobní potřebě jednoho z manželů,
  2. nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl,
  3. nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech,
  4. nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví,
  5. nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku.

Součástí společného jmění je však zisk z toho, co náleží výhradně jednomu z manželů. Pokud tedy manžel např. zdědil nebo získal darem bytovou jednotku a tuto najímá, pak příjmy do výše výdajů nejsou součástí společného jmění, ale zisk z nájmu (příjem po odečtení výdajů) se již stává součástí společného jmění.

Součástí společného jmění je také podíl manžela v obchodní společnosti nebo družstvu, stal-li se manžel v době trvání manželství společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva. To neplatí, pokud jeden z manželů nabyl podíl způsobem zakládajícím podle § 709 odst. 1 NOZ jeho výlučné vlastnictví.

Součástí společného jmění jsou rovněž dluhy převzaté za trvání manželství, ledaže:

  1. se týkají majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku, nebo
  2. je převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny.

Z ustanovení § 715 NOZ vyplývá, že má-li být součást společného jmění použita k podnikání jednoho z manželů a přesahuje-li majetková hodnota toho, co má být použito, míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, vyžaduje se při prvním takovém použití souhlas druhého manžela. Byl-li druhý manžel opomenut, může se dovolat neplatnosti takového jednání. Stejně tak se postupuje v případě, má-li být součást společného jmění použita k nabytí podílu v obchodní společnosti nebo družstvu, nebo je-li důsledkem nabytí podílu ručení za dluhy společnosti nebo družstva v rozsahu přesahujícím míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů (např. u veřejné obchodní společnosti).

V §§ 716 až 721 NOZ se specifikuje tzv. smluvený režim. Snoubenci a manželé si mohou ujednat manželský majetkový režim odlišný od zákonného režimu, přičemž si upraví zpravidla své povinnosti a práva týkající se již existujícího společného jmění. Ujedná-li se pro smluvený režim zpětný účinek, nepřihlíží se k tomu. Smlouva o manželském majetkovém režimu vyžaduje formu veřejné listiny. Smluvený režim může spočívat v:

  • režimu oddělených jmění – jde o úpravu, kdy každý z manželů může se svým výhradním (odděleným) jměním nakládat zcela podle své vůle, tj. bez souhlasu druhého manžela. Podnikají-li v režimu oddělených jmění manželé společně nebo jeden z manželů podniká s pomocí druhého manžela, pak podle znění § 730 NOZ si rozdělí příjmy z podnikání, jak si v písemné formě ujednali; jinak se příjmy rozdělí rovným dílem.

  • režimu vyhrazujícím vznik společného jmění ke dni zániku manželství,

  • režimu rozšíření nebo zúžení rozsahu společného jmění v zákonném režimu.

2. Podnikání manželů

2.1 Podnikání manželů a zákoník práce

Pracovněprávní vztahy mezi manžely jsou nepřípustné

Zákoník práce uvádí v ustanovení § 318 ZP, že základní pracovněprávní vztah nemůže být uzavřen mezi manžely nebo partnery (osoby stejného pohlaví). Základním pracovněprávním vztahem se podle § 3 ZP rozumí pracovní poměr a právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti). Z výše uvedeného vyplývá, že podnikatel při svém podnikání nemůže sjednat se svou manželkou pracovněprávní vztah. Lze však sjednat pracovní poměr manžela s obchodní společností, jejímž statutárním zástupcem je manžel.

Ustanovení § 318 ZP hovoří o zákazu uzavření pracovněprávního vztahu mezi manžely, takže pokud by nebylo uzavřeno manželství a oba partneři by žili spolu jako přítel s přítelkyní, pak by se na ně zákaz uzavření pracovněprávního vztahu nevztahoval. V tomto případě by podnikatel mohl se svou přítelkyní uzavřít pracovněprávní vztah a zaměstnat ji.

2.2 Podnikání manželů a živnostenský zákon

Živnostenský zákon neomezuje podnikání manželů

Podle § 10 ŽZ vzniká oprávnění provozovat živnost u ohlašovacích živností dnem ohlášení, u koncesovaných živností dnem nabytí právní moci rozhodnutí o udělení koncese. Ohlášení je jednostranný právní úkon, ve kterém ohlašovatel splňuje zákonem stanovené podmínky a vzniká mu živnostenské oprávnění provozovat určitou ohlašovací živnost. Živnostenský úřad prověřuje splnění všeobecných podmínek (plná svéprávnost a bezúhonnost), a dále prověřuje splnění podmínek odborné a jiné způsobilosti, pokud jsou zákonem předepsány. Živnostenský úřad však nezkoumá, zda podnikatel naplnil § 715 NOZ, tj. že manžel – podnikatel získal k použití majetku ve společném jmění manželů k podnikání souhlas druhého manžela.

2.3 Podnikání manželů a insolvenční zákon

Účinky prohlášení konkurzu na SJM

Konkurz je způsob řešení úpadku dlužníka spočívající v tom, že na základě rozhodnutí o prohlášení konkurzu jsou zjištěné pohledávky věřitelů zásadně poměrně uspokojeny z výnosu zpeněžení majetkové podstaty. Dlužník je přitom v úpadku, jestliže má více věřitelů a peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit. Fyzická osoba – podnikatel a právnická osoba je v úpadku i tehdy, jestliže je předlužena (dlužník má více věřitelů a souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku).

V § 268 odst. 1 IZ (insolvenčního zákona) se říká, že prohlášením konkurzu zaniká společné jmění dlužníka a jeho manžela. Byl-li vznik společného jmění dlužníka a jeho manžela vyhrazen ke dni zániku manželství, má prohlášení konkurzu stejné majetkoprávní účinky jako zánik manželství.

Řešení společného jmění manželů prohlášením konkurzu na jednoho z nich je obsaženo v ustanovení §§ 268 až 276 IZ. Prohlášením konkurzu přechází na insolvenčního správce oprávnění uzavřít dohodu o vypořádání společného jmění manželů nebo navrhnout jeho vypořádání u soudu. Dohody o vypořádání společného jmění uzavřené dlužníkem po prohlášení konkurzu jsou neplatné. Část společného jmění manželů, kterou dlužník použil se souhlasem manžela k podnikání, spadá při vypořádání společného jmění manželů vždy do majetkové podstaty. Dohoda o vypořádání společného jmění manželů uzavřená insolvenčním správcem je účinná, jakmile ji schválí insolvenční soud. Insolvenční soud dohodu o vypořádání společného jmění manželů neschválí, je-li v rozporu s právními předpisy nebo jestliže s ní nesouhlasí věřitelský výbor. Po dobu trvání účinků prohlášení konkursu nemůže vzniknout nové společné jmění manželů; uzavře-li dlužník nové manželství, odkládá se vznik společného jmění manželů ke dni zániku těchto účinků.

2.4 Podnikání manželů a zákon o daních z příjmů

Využití věci ve SJM k samostatné činnosti

Ustanovení § 7 odst. 9 ZDP stanoví, že pokud je věc ve společném jmění manželů a je využívána pro činnost, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, jedním z manželů nebo oběma manžely, vkládá tuto věc do obchodního majetku jeden z manželů.

V případě, že tuto věc má v obchodním majetku jeden z manželů a je současně využívána pro činnost, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti také druhým z manželů, lze výdaje (náklady) související s touto věcí rozdělit mezi oba manžele v poměru, v jakém ji využívají při své činnosti.

Příjmy z prodeje věci ve společném jmění manželů jsou zdaňovány u toho z manželů, který měl takovou věc zahrnutou v obchodním majetku.

2.5 Používání automobilu k samostatné činnosti manželů

Použití osobního automobilu ve SJM k samostatné činnosti

Pokud půjde o osobní automobil, který je využíván oběma manžely k samostatné činnosti vymezené v § 7 odst. 1 ZDP, vkládá tento automobil jeden z manželů do obchodního majetku. Výdaje souvisící s provozem vozidla (odpisy, výdaje na opravu a údržbu, pojištění vozidla zákonné i havarijní, dálniční nálepka atd.) se rozdělí mezi oba manžele v poměru, v jakém osobní automobil využívají při své samostatné činnosti, tj. v poměru ujetých kilometrů na základě evidence jízd vedené oběma manžely. V evidenci jízd by měly být evidovány minimálně následující údaje: datum jízdy, cíl jízdy, účel jízdy, ujeté kilometry, dále pak údaje o typu vozidla, státní poznávací značka, stav ujetých kilometrů k 1. lednu a k 31. prosinci kalendářního roku.

Alternativy uplatnění výdajů na pracovní cesty

Z hlediska výdajů na pracovní cesty manželů je nutno postupovat dle § 24 odst. 2 písm. k) ZDP. Do daňových výdajů manžela, který má vozidlo zahrnuto v obchodním majetku, se uplatní výdaje podle bodu 1 ustanovení § 24 odst. 2 písm. k) ZDP ve skutečné výši na základě dokladů o nákupu pohonných hmot doložených knihou jízd. U manžela, který nemá vozidlo zahrnuto do svého obchodního majetku, lze postupovat dle jedné z následujících alternativ:

Alternativa A:


Manžel, který uplatňuje do daňových výdajů při své samostatné činnosti poměrnou část stálých nákladů souvisejících s provozem vozidla, může do daňových výdajů zahrnout náhradu výdajů za spotřebované pohonné hmoty doloženou knihou jízd. Náhradou výdajů za spotřebované pohonné hmoty se dle pokynu GFŘ D-22 k § 24 odst. 2 bod 24 rozumí částka stanovená v závislosti na počtu ujetých kilometrů, nákupní ceně pohonných hmot a na údaji o spotřebě pohonných hmot pro kombinovaný provoz uvedeném výrobcem nebo dovozcem v technickém průkazu vozidla; není-li tento uveden, použije se aritmetický průměr všech údajů o spotřebě uvedených v technickém průkazu vozidla. Sazbu základní náhrady v tomto případě již uplatnit nemůže.

Alternativa B:


Manžel, který nemá vozidlo zahrnuté do svého obchodního majetku a neuplatňuje poměrnou část stálých nákladů souvisících s provozem vozidla do svých nákladů, může k sazbě náhrady výdajů za spotřebované pohonné hmoty ještě uplatnit i sazbu základní náhrady pro osobní automobil (aktuální sazby cestovních náhrad jsou v Praktických informacích – viz hlavní obrazovka).

Použití obou alternativ si ukážeme na konkrétním příkladu.

Příklad

Manžel vloží do svého obchodního majetku osobní automobil, který patří do společného jmění manželů. Tento osobní automobil je využíván k samostatné činnosti obou manželů. V průběhu zdaňovacího období roku 2019 jsou vynaloženy následující stálé provozní výdaje související s provozem osobního automobilu:

Provozní výdaje   Částka v Kč  
Odpisy vozidla    110 100  
Silniční daň    2 400  
Opravy vozidla    13 000  
Pojištění vozidla    12 000   
Dálniční známka    1 500  
Provozní výdaje celkem    139 000   
Ujeté kilometry dle knihy jízd       
Podnikatel A (manžel)    15 000 km    60 %   
Podnikatel B (manželka)    10 000 km    40 %   
Celkem najeté kilometry    25 000 km       

Výpočet daňových výdajů u podnikatele A (manžel) a B (manželky):

Alternativa A

Podnikatel A (manžel)    60 % x 139 000 Kč = 83 400 Kč
+ skutečně vynaložené výdaje na spotřebu pohonných hmot dle dokladů 
 
Podnikatel B (manželka)    40 % x 139 000 Kč = 55 600 Kč
+ náhrada výdajů za spotřebované PHM dle technického průkazu a ceny za PHM 
 

Alternativa B

Podnikatel A (manžel)    60 % x 139 000 Kč = 83 400 Kč
+ skutečně vynaložené výdaje na spotřebu pohonných hmot dle dokladů 
 
Podnikatel B (manželka)    Základní náhrada:
10 000 km x 4,10 Kč = 41 000 Kč
+ náhrada výdajů za spotřebované PHM dle technického průkazu a ceny za PHM 
 

Z výše uvedeného příkladu vidíme, že z hlediska optimalizace daňové povinnosti je výhodnější alternativa A, kdy podnikatel B dosáhne vyšších daňově uznatelných výdajů (podnikatel A má v obou alternativách stejné daňové výdaje). Pro zvolení jedné z alternativ si musíme vždy v každém konkrétním případě propočítat daňové náklady, které závisí na poměru ujetých kilometrů obou manželů a na výši stálých provozních nákladů, které se v alternativě A rozdělují mezi oba manžely.

Pozor!

V případě, že bude osobní automobil využíván nejen k samostatné činnosti obou manželů, ale i k soukromým účelům, je nutné provozní výdaje (kromě silniční daně) krátit v poměru ujetých kilometrů pro samostatnou činnost obou manželů a počtu ujetých kilometrů pro samostatnou činnost a pro soukromé účely.

2.6 Dary mezi manžely

Možnosti darování mezi manžely

Darování mezi manžely není vyloučeno. Musí však jít o případ, kdy toto bezúplatné plnění pochází z odděleného majetku, tedy pouze z majetku jednoho z manželů. V tomto případě lze uplatnit dle § 15 odst. 1 ZDP bezúplatné plnění jako odčitatelnou položku od základu daně, pokud úhrnná hodnota bezúplatných plnění ve zdaňovacím období přesáhne 2 % ze základu daně anebo činí alespoň 1 000 Kč a bezúplatné plnění je poskytnuto manželovi na účely vymezené v § 15 odst. 1 ZDP. V úhrnu lze odečíst od základu daně nejvýše 15 %.

Pokud je však bezúplatné plnění jednoho manžela druhému poskytnuto z prostředků patřících do společného jmění manželů, nejedná se o bezúplatné plnění, ale jde o hospodaření a nakládání se společným majetkem. V tomto případě nelze uplatnit u manžela – dárce žádný odpočet od základu daně.

2.7 Zápůjčka mezi manžely

Zápůjčka peněžních prostředků mezi manžely

Uzavření smlouvy o zápůjčce peněžních prostředků mezi manžely dle § 2390 NOZ není vyloučeno. Záleží však na tom, zda manželé mají, nebo nemají zúžený rozsah společného jmění manželů.

V případě, že manželé nemají zúžené společné jmění manželů, se pak peněžní částka, kterou jeden z manželů (zapůjčitel) přenechal druhému manželu (vydlužitel) k výkonu samostatné činnosti, i když tato částka byla získána děděním nebo darováním a byla ve výlučném vlastnictví věřitele, stane majetkem zahrnutým do společného jmění manželů. Manželovi je zápůjčka vrácena ze společného jmění manželů, a tudíž ze společného majetku obou manželů.

Pokud dojde k zúžení společného jmění manželů, bude manžel – podnikatel výlučným vlastníkem příjmů ze samostatné činnosti a z těchto příjmů by byla výše uvedená zápůjčka vrácena manželovi. Totéž se týká i úroků v případě, že zápůjčka bude sjednána úročená. Na straně manžela, který zápůjčku z prostředků ve výlučném vlastnictví poskytl druhému z manželů, bude úrok ze zápůjčky zdaňován jako příjem z kapitálového majetku podle § 8 ZDP.

2.8 Fakturace mezi manžely

Možnost fakturování mezi manžely

V současně platných právních předpisech není otázka fakturování a placení mezi manžely nikterak upravena. To znamená, že pokud jeden nebo oba manželé mají příjmy ze samostatné činnosti, není fakturace mezi nimi zakázána. Je nutno však vycházet z principů občanského zákoníku, vztahujících se k úpravě společného jmění manželů. Pokud půjde o manžele, kteří mají zúženo společné jmění manželů, mohou mezi sebou fakturovat, přičemž je ovšem nutné postupovat podle § 23 odst. 7 ZDP, tzn., musí při fakturaci mezi sebou použít cenu obvyklou. Pokud však půjde o manžele podnikatele, kteří nemají zúženo SJM, případné úhrady faktur vystavených jedním z manželů by prováděl druhý manžel ze společného majetku. Proto je oprávněná domněnka, že fakturace mezi manžely, kteří nemají dohodou upravené SJM, je nepřípustná.

2.9 Příjmy z nájmu majetku ve společném jmění manželů

Nájem majetku ve SJM