dnes je 19.3.2024

Input:

Kurzové ztráty

13.8.2018, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 12 minut

Kurzové ztráty

Ing. Lenka Hájková

V tomto textu si rozebereme problematiku kurzových rozdílů – kurzových zisků a kurzových ztrát. Zaměříme se především na kurzové ztráty a jejich promítnutí do nákladů firmy vč. rozboru účtování.

Právní úprava

Právní úprava
 

  • Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví (dále ZÚ), stanoví v § 24 ZÚ způsob přepočtu majetku a závazků, jejichž ocenění je vyjádřeno v cizí měně, na českou měnu a použití kurzu v účetnictví.

  • Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení ZÚ, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví (dále PVZÚ), upravuje problematiku kurzových rozdílů v § 60 PVZÚ.

Obecné podmínky daňové uznatelnosti

Aby byl kurzový rozdíl daňově uznatelný, musí splňovat následující podmínky:

  • vznik kurzové ztráty v souvislosti s dosažením, zajištěním a udržením příjmů,

  • výše kurzové ztráty je stanovena v souladu se zákonem o účetnictví a postupy účtování, resp. účetními metodami.

Za splnění výše uvedených podmínek je kurzová ztráta daňově uznatelným nákladem vždy, a to podle § 24 odst. 1 ZDP.

Základní pravidla

Účetní jednotky vedou účetnictví v peněžních jednotkách české měny a majetek a závazky, jejichž ocenění je vyjádřeno v cizí měně, se přepočítávají na českou měnu za použití kurzu devizového trhu vyhlašovaného Českou národní bankou (ČNB). V případě nákupu nebo prodeje cizí měny za českou měnu lze k okamžiku ocenění použít kurz, za který byly tyto hodnoty nakoupeny nebo prodány.

Z hlediska účetní evidence se každá měna eviduje samostatně (např. pro každou měnu se vede samostatná pokladní kniha a analytický účet), přičemž účetní jednotka, i když je povinna vést účetnictví v české měně, musí v případě majetku a závazků vyjádřených v cizí měně kromě české měny použít i cizí měnu.

Kdy se provádí přepočet na českou měnu

Přepočet cizí měny na českou měnu se provádí:

  • v okamžiku uskutečnění účetního případu a

  • ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se účetní závěrka sestavuje, a to u následujícího majetku a závazků, pokud jsou vyjádřeny v cizí měně:

    • - pohledávek,
    • - závazků,
    • - podílů,
    • - cenných papírů,
    • - derivátů,
    • - cenin,
    • - devizových hodnot (s výjimkou zlata),
    • - opravných položek, rezerv a technických rezerv, pokud majetek a závazky, kterých se týkají, je vyjádřen v cizí měně.

Kurzové rozdíly v průběhu období

Kurzové rozdíly, které vznikají v průběhu účetního období k okamžiku uskutečnění účetního případu, se účtují podle své povahy do finančních nákladů (účtová skupina 56 - Finanční náklady) nebo finančních výnosů (účtová skupina 66 - Finanční výnosy).

Kurzové rozdíly, které vznikají při postupném splácení pohledávek a závazků a při pohybech na účtech ve skupině 21, 22 a 26 (převody mezi účty), lze vyúčtovat na vrub finančních nákladů a ve prospěch finančních výnosů až ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka.

Kurzové rozdíly při sestavení účetní závěrky

K okamžiku sestavování účetní závěrky se kurzový rozdíl z ocenění výše uvedeného majetku a závazků zaúčtuje rovněž na vrub finančních nákladů nebo ve prospěch finančních výnosů, a to výsledkově.

Okamžik uskutečnění účetního případu

Pro výpočet kurzových rozdílů v průběhu účetního období je velmi důležité stanovit přesně okamžik uskutečnění účetního případu. Za okamžik uskutečnění účetního případu pro potřeby oceňování pohledávek a závazků vyjádřených v cizí měně lze považovat (podle ČÚS 001 čl. 2.4.3) u dodavatele den vystavení faktury nebo obdobného dokladu, u odběratele den přijetí faktury nebo obdobného dokladu. Dále se za okamžik uskutečnění účetního případu považuje též den, ve kterém dojde:

  • ke splnění dodávky,

  • k úhradě závazku a inkasu pohledávky,

  • k postoupení pohledávky nebo vkladu pohledávky,

  • k převzetí dluhu,

  • k poskytnutí či přijetí zálohy,

  • ke zjištění manka, schodku, přebytku či škody,

  • k pohybu majetku uvnitř účetní jednotky a

  • k dalším skutečnostem vyplývajícím ze zákona o účetnictví, prováděcí vyhlášky k ZÚ, ČÚS a ze zvláštních právních předpisů nebo z vnitřních poměrů účetní jednotky.

Způsob přepočtu na českou měnu

Pro přepočet cizí měny na českou měnu k okamžiku uskutečnění účetního případu se použije aktuální kurz devizového trhu vyhlášený ČNB.

V případě nákupu nebo prodeje cizí měny za českou měnu lze k okamžiku ocenění použít kurz, za který byly tyto hodnoty nakoupeny nebo prodány.

Pevný kurz

Účetní jednotka však může podle § 24 odst. 7 ZÚ použít pro ocenění k okamžiku uskutečnění účetního případu také pevný kurz, kterým se rozumí kurz stanovený vnitřním předpisem účetní jednotky na základě kurzu devizového trhu vyhlášeného ČNB. Tento pevný kurz bude účetní jednotkou používán po předem stanovenou dobu, jež nesmí přesáhnout účetní období.

Jako kurz devizového trhu, na jehož základě se pevný kurz stanoví, použije účetní jednotka kurz k prvnímu dni období, pro které je pevný kurz používán. Při používání pevného kurzu může účetní jednotka tento kurz změnit svým vnitřním předpisem

  • i v průběhu stanovené doby,

  • vždy v případech vyhlášení devalvace i revalvace české koruny.

Poznámka: Možnost použít pevný kurz se nevztahuje na účetní jednotky, které k výkonu činnosti potřebují bankovní licenci, povolení k výkonu činnosti obchodníka s cennými papíry, povolení ke vzniku investiční společnosti nebo investičního fondu, povolení ke vzniku a činnosti penzijního fondu, povolení působit jako družstevní záložna, povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, povolení k provádění všeobecného zdravotního pojištění. Nevztahuje se ani na ČNB, Českou konsolidační agenturu, Českou kancelář pojistitelů a na VZP České republiky.

Při přepočtu cizích měn, které nejsou obsaženy v kurzech devizového trhu vyhlašovaných ČNB, se pro přepočet použijí oficiální střední kurzy centrálních bank, popř. aktuální kurzy na mezibankovním trhu, k americkému dolaru nebo euru. Při přepočtu cizích měn, u kterých se nevyhlašuje kurz devizového trhu denně, se pro přepočet použije poslední známý kurz vyhlášený či zveřejněný ČNB nebo kurz mezibankovního trhu k americkému dolaru nebo euru.

Účtování

Kurzové rozdíly (ať už vznikají v průběhu účetního období, nebo k okamžiku sestavování účetní závěrky) ovlivňují hospodářský výsledek. Pokud takto vzniknou kurzové ztráty, jsou daňově uznatelným nákladem podle § 24 odst. 1 ZDP a účtují se na vrub účtu účtové skupiny 56 – Finanční náklady (v případě kurzového zisku jsou výnosem zahrnovaným do základu daně z příjmů a účtujeme je ve prospěch účtu účtové skupiny 66 – Finanční výnosy).

Příklad
Dne 17. 1. 201X byla přijata faktura ze zahraničí za nákup materiálu ve výši 10 000 EUR, účetní jednotka používá denní kurz ČNB, který pro EUR k 17. 1. 201X činil 27,16 Kč/EUR, účetní jednotka tuto fakturu zaplatí z účtu vedeného v Kč dne 25. 2., kurz použitý bankou činil 28,20 Kč/EUR.

Při přijetí faktury zaúčtuje účetní jednotka fakturu ve výši 271 600 Kč (10 000 EUR x 27,16 – kurz k 17. 1.). Dne 25. 2. je uhrazena tato faktura v částce 282 000 Kč (10 000 EUR × 28,20 – kurz použitý bankou). Rozdíl, který účetní jednotce vznikl ve výši 10 400 Kč, je kurzovou ztrátou a v této výši ovlivňuje základ daně.

Příklad
K 31. 12. 201X, tedy k okamžiku uzavírání účetního období daného roku, má účetní jednotka ve valutové pokladně zůstatek ve výši 100 EUR a v účetnictví na účtu 211.EUR – Pokladna částku 3 058 Kč.

Při uzavírání účetních knih se přepočte zůstatek kurzem ČNB platným k 31. 12. 201X – 26,93 – přepočtený zůstatek činí 2 693 Kč (100 × 26,93). Rozdíl ve výši 365 Kč se proúčtuje na MD účtu 563 – Kurzové ztráty a D 211.EUR – Pokladna. Z daňového hlediska půjde o daňově účinný náklad.

Zvláštní režim u pohledávek, jejich OP a u rezerv

Kurzový rozdíl se zjišťuje i u pohledávek, ke kterým se tvoří opravné položky, a dále i u opravných položek a rezerv, pokud je majetek a závazky, kterých se týkají, vyjádřen v cizí měně.

U opravných položek lze v podstatě postupovat dvěma způsoby – buď přecenit přímo opravnou položku vztahující se k té které pohledávce, pak vznikne kurzový rozdíl, který budeme účtovat na účet 563, resp. 663, anebo změnu hodnoty opravné položky promítnout do výsledku hospodaření přes korekci opravné položky.

Příklad
Společnost Alfa, s.r.o., poskytla dne 1. 6. 2015 společnosti

Nahrávám...
Nahrávám...